Jsou lidé méně šťastní než dříve?

Taková láska, jakou známe, z našeho světa mizí. Blíží se další etapa vývoje lidstva. Přitažlivost opadne a vzájemnost nepokvete, přestaneme nacházet naplnění ve vztazích a dříve zdánlivě nezbytných potěšeních.

U mladší generace tento proces už začínáme pozorovat.

Lidstvo si postupně uvědomí, že starý způsob života ztratil jakýkoli smysl. Co nás dříve naplňovalo a uspokojovalo – vyprázdnilo se. Tím se v každém člověku ozve hlubší otázka: Co nás doopravdy může naplnit? Přece nežijeme jenom chlebem.

Bude to doba velkého zklamání, ale zároveň velkého odhalení. Až selžou všechny dřívější zdroje potěšení, lidstvo začne hledat skutečný zdroj naplnění a z hlubin jeho touhy zazní společné volání: Jak máme dál žít? Co nás bez pochyb může uspokojit? Kde je samotný zdroj života?

To, co se děje nyní, je postupné odpojování od falešných a dočasných potěšení, abychom mohli objevit skutečný zdroj. Jako by se pro nás připravovala cesta vedoucí přímo k němu.

Existuje jen jeden zdroj, Stvořitel, tedy Vyšší síla lásky, odevzdávání a spojení. Tato síla nás stvořila a drží při životě. Každý člověk nakonec dojde k tomu, že Stvořitel je zdrojem života i všech našich tužeb, přání a jejich naplnění. Pocítíme, že ve skutečnosti nechceme nic jiného. Stvořitel se stane odpovědí na každou naši vnitřní touhu.

Vědomě či nevědomky, v průběhu celých dějin jsme ke Stvořiteli směřovali nepřetržitě. Dokonce i naše egoistické pokusy a snahy byly ve své podstatě hledáním naplnění, které existuje pouze ve Stvořiteli.

Toto poznání se blíží. Čekejme na ně, doufejme a připravujme se na ně, protože přijde dříve, než si myslíme.