Zaujalo mě na americkém Středozápadě, jak jsou tam ohromně klidní a přátelští lidé. Místní mi to vysvětlili tak, že možná měli vždycky pro sebe dost prostoru... I pro mě byla chata v zapomenuté zahradě duševní lázní; a tak jednou s dovolením neposlechnu obecné blaho a když mám tu možnost, trošku zmizím...

Nemyslím si, že by odstěhování se řekněme na venkov bylo útěkem před problémy. Možná je to změna problémů.

Kařdopádně je to forma změny myšlení a to samo o sobě není útěkem, ale může to být kvalitativním lidským postupem.

A vrcholným majstrštikem v tomto oboru je pak "odejít ze systému" - prosím nezaměňovat s myšlenkou nějakého odchodu do pralesa a podobně.