Vážený pane profesore,

pokud dovolíte, budu s vaším článkem poněkud nesouhlasit. Respektive je tam pár věcí, které si myslím nejsou tak zcela přesné.

Podle vás je alkohol návyková droga. To je svým způsobem pravda, ovšem už nemohu souhlasit s vaší tezí, že cituji "závislost na alkoholu nutně povede k nadměrnému užívání drog". Troufnu si říci, že za prvé je to nepodložená domněnka, za druhé, v Japonsku jsou jedny z nepřísnějších protidrogových zákonů na světě. Ne, netroufnu si samozřejmě tvrdit, že se tam drogy nevyskytují, o tom by mohla yakuza s úsměvem vyprávět, ale rozhodně tam neseženete drogu jednak úplně lehce a jednak vzhledem k trestům si to Japonci velmi rozmyslí.

Ono nesmíte si představovat, že Japonci konzumují alkohol ve stejné míře jako kupříkladu Češi. Byť k němu mají velmi vřelý vztah. Respektive starší generace. Problém je ten, že mnohým chybí enzym na rozkládání alkoholu, takže jim stačí kupříkladu jedno dvě piva a už jsou opilí. Co se týká mladší generace, tam ten vztah je jiný a proto na ni míří daná kampaň, protože ta mnohdy nepije alkohol vůbec.

A přiznám se, že vašemu závěru jsem tak nějak neporozuměl. Máte snad pocit, že japonská společnost je málo solidární? Máte snad pocit, že Japonsko nepatří mezi vzory světa?

Jak by konkrétně mělo vypadat posílení solidarity, jež je inzerováno v blogu?

Měl by japonský stát udělat jen nějakou kampaň? Nebo by ten stát měl postavit speciální posilovny solidarity, kde by Japonci povinně cvičili na solidárně posilovacích strojích? Ci dokonce zorganizovat posilovací nácvik na celonárodní solidární spartakiádu?

Nebo jak jinak by to posilování mělo vypadat?