Jak odvrátit lidi od zájmu o nacistické ideologie?

Ve varšavském divadle uvedli představení podle knihy „Mein Kampf“. Režisér Skrzywanek prohlásil, že v textu odhalil nový význam. Herci museli citovat fráze z knihy, ve které se Slované včetně Poláků nazývají lidmi třetí sorty.

Režisér zdůrazňuje, že nesouhlasí s nacismem a také s obsahem knihy „Mein Kampf“, ale chce
pochopit, proč po všech hrůzách druhé světové války mají tyto myšlenky tolik přívrženců.
Nemůžeme těžit z této knihy, ale ze zájmu o ni. Kořeny musíme hledat v tom, jak každý národ obecně nenávidí jiný národ. Nehovořím pouze o antisemitismu, ale o tom, že v jeho základech je „takříkajíc“ společné vnímání a společný postoj všech. Prakticky každý národ představuje egoistický model fungování skupiny lidí, kteří se přirozeně upřednostňují přede všemi ostatními. Existují národy, v nichž je to více zřetelné, u některých méně. Existují národy, které byly po staletí vykořisťovány, ponižovány, a tudíž se to stalo součástí jejich podstaty.
K tomu není co dodat. Vše je založeno na obecném egoismu, který je charakteristický pro všechny. Neživá, rostlinná, živočišná příroda a lidská přirozenost – to vše je založeno na absolutním egoismu. Každý se stará o sebe a dále podle vzorce: já, příbuzní, blízcí, pak národ a teprve další národy a tak dále. Takže ve vztahu k sobě nebo ke svému národu a k jiným národům je to srovnatelné – zde egoismus hraje naplno. Vždy hledá dobré v sobě a špatné v jiných. Je to zřejmé z chování všech lidí na světě.
Zvýšený zájem o myšlenky nacismu nastává při hledání ospravedlnění svého ponížení a nespokojenosti se životem, v důsledku čehož vzniká agrese. Vše je hrou egoismu. A proto přirozeně určité prohry, jakékoliv pociťováni sebe jako oběti, jako smolaře, ve výsledku vyplavou a donutí vás přijmout nový směr myšlenek.

Při hájení svých pocitů jako oběti, jako poraženého, se agresory stanou mnozí. Jak vystoupit z tohoto bludného kruhu, a existuje vůbec způsob, jak tento scénář změnit? 

Je třeba se nad tím pozvednout, nic jiného se nedá dělat. Je třeba se pozvednout nad všechny tyto problémy a pochopit, že je nemůžeme řešit tak, že je odplatíme stejnou válkou nebo něčím podobným. V zásadě vidíme, že problémy je možné řešit jen cestou ústupků. Jen tak!

 Proč lidé, když se cítí špatně, vždy hledají příčinu vně sebe a ne v sobě?

Jak si přiznat, že jsem si sám na vině, že se cítím špatně? Egoismus mi to nedovolí. Opět se vracíme k naší přirozenosti, která nám neumožňuje řešit problémy na pravdivé a správné úrovni tak, aby se k nám již nevrátily.

Jak je tedy možné dělat ústupky, pokud si nepřiznám svou pozici?

K tomu, abychom byli schopni ústupků, se musíte pozvednout. A kde se to učí? Nikde. Vezměte si jakoukoliv moderní školu. Vezměte si příklady všech našich vedoucích představitelů na světě. Vidíte někoho, kdo by se něčeho dobrovolně vzdal a ukázal tím své dobré nezištné záměry? Takový člověk nevydrží na svém postu či trůnu ani minutu. Toto je kámen úrazu mnoha situací. Samozřejmě, čím větší člověk získá moc, čím vyšší dosáhne postavení, tím více musí být výhružný a tvrdý. A výše toho nejsou žádné pocity, jen holé výpočty: kdo komu co možná nejvíce dá na frak. Vždyť je to nepochopitelné. Člověk nesouhlasí s přiznáním své počáteční pozice: že mu ublížili, že je oběť, že je poražený, že neuspěl. Okamžitě se obrací proti svému soupeři a hází na něho kameny – mentálně i vnitřně.

Jak člověk může alespoň sám pro sebe přiznat a přijmout pozici oběti a pozvednout se?

Nemůže. K tomu potřebuje výchovu. Vyžaduje to velmi seriózní systém ochrany, systém uvědomění si obsluhování vlastního egoismu, systém, pomocí kterého by člověk získal rovnováhu a mohl vše správně zvážit. Takové lidi okolo vůbec nevidím. A už vůbec ne mezi těmi, kteří jsou u moci. Pro ně neexistuje žádný jiný cíl, žádné jiné východisko, kromě toho, jak se dostat k moci za každou cenu. Kdyby to bylo možné, zabili by a otrávili každého – přesně podle metody Machiavelliho. Nyní se dotýkáme nebezpečného místa. Člověk v sobě potlačí urážky, strach či nějaké násilí… Potlačí proto, aby se poté pružina napřímila. A to je nebezpečné. Tak to je! Jen čeká na okamžik, kdy může vše vrátit jednou ranou. Jak z toho ven? Řešením je napravit přirozenost člověka. Jiná cesta není. Jinak se pokaždé objeví stejný „Mein Kampf“, vždy v určitých intervalech.

Jak odvrátit lidi od zájmu o nacistické ideologie?

Musíme vysvětlit, že se všechny hrůzy vyvolané nacizmem budou opakovat, protože když nezměníme přirozenost člověka, tak okolnosti zůstanou prakticky stejné a náš egoismus nás vždy postaví proti sobě. A to se periodicky opakuje: akumulace – střet, akumulace – střet. Proto nemáme jinou možnost než šířit metodiku nápravy egoismu v celém světě. Existuje taková metodika, která napravuje egoismus a umožňuje člověku ve svém osobním egoismu krásně pracovat s ostatními vnějšími egoismy, tj. s ostatními lidmi, a přitom chápat, že s nimi může komfortně vycházet, že jejich společná egoistická těla – nikoliv fyzická, ale egoistická – ve výsledku ve správném egoistickém spojení vytvoří mezi sebou vlastnost vzájemného odevzdání, podpory, a dokonce i lásky. Egoismus může fungovat i v opačném směru. Není to nic zvláštního, jen je třeba pochopit, jak to udělat. Vždyť matka své dítě miluje egoisticky. Musíme jen pochopit, že jsme si blízcí a patříme ke stejné duši, že jsme navždy spojeni. A tehdy ve sjednocení budeme lehce dosahovat nových vzájemných vztahů.