Jak nám proces těhotenství pomůže pochopit další evoluční fázi lidstva?

Dříve žena dokázala vycítit, kdy má ovulaci, zda otěhotněla, a dokonce i v jakém týdnu těhotenství se nachází. Dnes je to bez přístrojů a lékařských testů obtížné určit a od početí až po porod se objevuje mnoho obtíží.

Existuje nějaký způsob, jak se spojit s přírodou z nového místa, cítit, co se přesně děje uvnitř našich těl, mezi námi a obecně na nehybné, vegetativní a živé úrovni přírody? Jak nám pomůže proces těhotenství pochopit další evoluční fázi lidstva?

Není pochyb o tom, že proces stvoření života, jeho vznik a vývoj, je skutečně zázrak. Na nehybné úrovni chápeme, že prostřednictvím interakcí a přeměn energie dochází ke změnám ve hmotě. Jak ale vzniká z nehybného stavu nový stupeň vegetativní úrovně? To ještě úplně nechápeme.

Rostliny se množí, zvířata rodí živé tvory a zdá se, že v rostlinném i živém existuje vliv tvůrčí síly, síly, která je základem přírody a vesmíru. Je to síla, která řídí celý systém přírody a vede ho určitým směrem. Ať už je to jakkoli, vidíme, že vývoj života probíhá cestou příčiny a následku.

Lidský druh patří do živého světa a v našem těle existuje mechanismus, který vytváří život – přijetí semene v děloze, vývoj plodu a vztah matčina těla k němu během měsíců těhotenství, samotný porod a následné kojení, péče o novorozence, výchova a vliv prostředí. Celý proces je velmi přesný a postupně se rozvíjí až do vzniku zralého člověka, který je schopen pokračovat ve vývoji života. Hlubší zkoumání tohoto procesu nám pomůže lépe pochopit, co příroda v evoluci člověka požaduje.

Během těhotenství se plod vyvíjí uvnitř dělohy. Děloha představuje dokonalé prostředí, ideální stanoviště, které plodu poskytuje veškeré jeho potřeby: teplo, bezpečí, ochranu a výživu. Jak se plod vyvíjí a rodí se jako dítě, je stále obklopen láskou. Jak však dítě roste a opouští domov, aby se zapojilo do společenského života, prostředí se pro něj postupně stává chladnějším, nepřátelštějším a stresujícím. Dospělý se na každém kroku setkává s hrami ega, mocenskými boji a destruktivní konkurencí.

V této fázi vývoje musíme věnovat pozornost hlavního bodu, který zvyšuje kvalitu našich životů, a dokonce si ho musíme zapsat jako nejdůležitější úkol pro každého z nás. Aby měl každý povinnost vytvářet harmonické, bezpečné a podporující prostředí, ve kterém se každý může rozvíjet ve šťastnou, sebevědomou a úspěšnou lidskou bytost. Podobně, jako když děloha obklopuje plod, mateřský vztah k němu a následně i matčina láska k dětem poskytují přírodní příklady toho, jak by měla vypadat ideální společnost, společnost, která by každému ze svých členů nabízela skutečné možnosti rozvoje.

Pokud přirovnáme evoluci lidstva k pomalu se vyvíjejícímu plodu, můžeme říci, že jsme se dosud vyvíjeli pouze díky síle přijímání. Je to podobné jako u plodu v děloze, který prostřednictvím pupeční šňůry přijímá vše, co potřebuje k růstu. Dnes však, jako bychom se rodili, vycházíme z dělohy do nového prostředí, ve kterém pomalu získáváme schopnost rozlišovat a rozhodovat se, stejně jako dítě, které musí stále více rozlišovat, kdy a kolik chce jíst, co je dobré a co špatné, co si chce přiblížit a co od sebe vzdálit. Kvalita těchto rozlišovacích schopností bude mezi jednotlivcem a společností odhalovat kód spojení a vytvářet naši budoucí podobu.

V dnešním světě otevíráme oči realitě, která nás tlačí k životu na jedné malé společné lodi, kde jsme všichni propojeni a na sobě závislými. Taková realita nás nutí na cestu spolupráce od úzkého egoistického světonázoru „já versus ty“ k poznání „všichni jsme rodina“. Pokud si tento pohled na svět sami nevytvoříme, budeme na sebe přivolávat stále více ran.

V našich životech začneme postupně odkrývat altruistické zákony přírody. Naše vztahy se stanou více stabilními, budeme prožívat vyrovnanější psychické stavy, budeme mít lepší nejen duševní, ale i fyzické zdraví. Bude snadné otěhotnět, projít porodem a budovat harmonické prostředí pro naše děti. Vztahy mezi manželi, mezi rodiči a dětmi, v rodině, v práci, v podnikání, ve státě, ve světě a v celém ekologickém systému budou v „souladu“ s odkrývanou harmonií.

Všechno začíná a končí vytvořením harmonického a mírového prostředí. Bude sloužit jako substrát pro zrození nového vnímání reality na dalším stupni evoluce. „Miluj svého bližního jako sebe sama“ vyjde z temného a prašného sklepa. Přestane být pouhým morálním heslem, ale začne být vnímáno jako pravidlo dokonalých lidských vztahů. Aktivací tohoto kódu se v celé lidské společnosti otevřou nové vnitřní smysly. Prostřednictvím nich začneme vnímat přírodu jako jediné, obrovské a neohraničené lůno.

Postupně se budeme stále více propojovat se silou, která je základem života, a objevíme její kvalitu čistého milosrdenství, odevzdání a lásky. Soulad s touto silou v našich sociálních vztazích nám umožní pocítit hlubší rovnováhu v našich tělech, ve společnosti a v celé nehybné, rostlinné a živé úrovni přírody. Spojíme se s přírodou v jeden celek a zažijeme dokonalý pocit a pochopení všeho, co se děje ve stvoření.