Jak dlouho může trvat láska

Jakmile vzplane oheň lásky, zachvátí člověka, vynese ho do nebe, osvítí a naplní smyslem celý jeho život. Počáteční "polínka", která příroda poskytuje v podobě hormonů a neurotransmiterů, však dlouhodobě nestačí.

Podle biologů trvá jejich působení tři roky. Je to období nezbytné pro pokračování lidského rodu, kdy muž ženu střeží a chrání během těhotenství a pak se o ni stará během dvou let kojení.

Přesto by nebylo správné tvrdit, že po třech letech oheň lásky určitě vyhasne. Ne nadarmo je člověk obdařen rozumem a s jeho pomocí je schopen nedovolit, aby city vychladly.

Především musíme zjistit, proč přirozená přitažlivost ztratila na síle. Příčinou může být fyziologický problém, ale myslím, že 90 % párů má problémy psychologického charakteru. A pokud se jedná o psychologii, pak máme vše ve svých rukou. V tomto případě všechno řeší hra. Jak to funguje? O tom později.

Samozřejmě, že kromě psychologie jsou mezi mužem a ženou nezbytné sexuální vztahy. A ty je třeba podporovat a rozvíjet, protože to vytváří mezi partnery pocit vzájemnosti, bez kterého rodina nemůže existovat. Bez pocitu sounáležitosti se rodina rychle mění ve formální svazek. Tímto způsobem fungujeme. Pro pocit sounáležitosti a partnerství potřebují manželé fyziologické spojení. A tak je plnění příslovečných "manželských povinností" důležitou součástí šťastné rodiny.

A starší páry mohou jen tak posedět a obejmout se. Tento  blízký fyzický kontakt jim zcela postačuje k udržení pocitu sounáležitosti.

Naším hlavním problémem je, že kterýkoli aspekt života, který neobnovujeme, se stává rutinou. To se děje ve všech oblastech. Pouze děti nám dávají pokaždé něco nového, a proto je stále milujeme. Kdyby nevyrostly, ztratili bychom o ně veškerý zájem. Ale ony neustále rostou a nenechávají nás v klidu, protože probouzejí dítě, které je uvnitř každého z nás.

Ve vztahu mezi manželi však takový přirozený stimul nemáme, takže o sebe ztrácíme zájem a díváme se na sebe jako na kus nábytku. Co v takovém případě dělat? Pokusit se vnitřně vyměnit "nábytek". A nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, je hra. Tato hra osvěží vadnoucí city a člověk může být svým partnerem znovu okouzlen.

Potřebujeme pouze oboustranné přání a ochotu manželů udělat vzájemné ústupky. Toto samozřejmě není úplně jednoduché. Vždyť egoismus každého bude proti a nedovolí vstup na své "území". Pokud se však manželé budou vzájemně podporovat, pak vybojují a vytvoří si společné "území", kde se stanou nerozlučným celkem. Jako dva kruhy, které se navzájem pronikají.

A pak uvidí, jak se jejich cit neustále obnovuje. A co je překvapí nejvíce - jejich egoismus, který jim zpočátku bránil ve sblížení, se změní v pomocníka. Když ho ve hře přemohou, budou ho partneři považovat za nezbytný faktor při obnově vztahu. Bude to jakási "pomoc od protikladného".

V takovém stále se obnovujícím vztahu budeme vnímat mnohem intenzivnější potěšení. K tělesnému pocitu se totiž přidá také potěšení lidské, duchovní.

Ve fyzickém spojení najednou pocítíme něco víc - rozkoš vyššího řádu, která se rozkrývá a vyvěrá z našeho nitra, která je pronikavější, ostřejší, jakoby mizící, ale uvnitř hřejivá, jako jiskra vyššího světla, probleskující v našem spojení. Vždyť jsme k němu dospěli na základě ústupků, kvůli jednotě na lidském stupni, a chceme k němu přidat jen fyzickou složku pro úplnost obrazu.

Jak dlouho může v tomto případě trvat láska mezi partnery? Vyzkoušejte to a řekněte sami.