Co znamená být duchovně mrtvý?

Být duchovně mrtvý znamená být bez duše. Duch odkazuje na vlastnost obdarovávat druhé, nikoli na kvalitu přijímat jen pro sebe.

Podstatou našeho pozemského života je touha přijímat ze všeho kolem nás ve všech podobách.

Naproti tomu duchovní život znamená, že přijímání zvenčí nahradíme dáváním ze svého nitra, když se snažíme odevzdávat, pomáhat a vyzařovat navenek.

Vyměníme-li jeden život za druhý, objevíme, co to znamená být duchovně živý.

V čem spočívá tajemství nesmrtelnosti?

Za prvé, nesmrtelnost není o zachování fyzického těla, protože fyzické tělo ve skutečnosti neexistuje. Stejně jako vše, co vnímáme na tomto světě, existuje pouze v naší představivosti. Proto se svět hebrejsky nazývá „Olam“, od slov „Ne’elam“ (skrytý) a „Alama“ (skrytost). Naše současná existence je pouze stínovým stavem, skrytou realitou, z níž jsme se ještě neprobudili do skutečného života.

Jak tedy můžeme projít těmito iluzemi, odhalit skutečný život a dosáhnout nesmrtelnosti? Není to prostřednictvím proměny těla, ale vnímání. Nesmrtelnost nespočívá v lpění na této dočasné podobě našeho hmotného těla, ale ve změně vnímání sebe sama zevnitř. Je to vzkříšení nového vědomí.

Tento proces začínáme, když přestaneme vnímat život jako něco, co existuje pouze v nás, ale také v druhých – když začneme vnímat sami sebe skrze druhé. Čím více se odpoutáme sami od sebe, tím více se začneme se probouzet do reality přesahující naše ego a pozvedat se nad iluzi života a smrti. To je tajemství nesmrtelnosti: povznést se nad ego, splynout s věčnou kvalitou obdarování a probudit se k životu, který je nekonečný.