Co si za peníze nekoupíte: skutečná cena bohatství

Peníze zajímají všechny: ty, kteří je mají, i ty, kteří je nemají. Věříme, že peníze mohou učinit náš život buď pohádkově krásným, nebo nesnesitelně těžkým. A opravdu mají skutečnou moc.

Kdysi dávno lidé budovali vztahy pouze na základě fyzické síly: ten, kdo byl silnější, si vzal všechno, co potřeboval. Pokud přitom musel někoho zabít, přirozeně zabíjel – stejně, jako to dělají zvířata.

Ale časem člověk vymyslel nový způsob regulace vztahů – peníze. Kdo jich měl hodně, stal se silným. Díky penězům se mohl chránit před silnějšími protivníky tím, že si najímal stráže a armády. Peníze učinily mnohem dostupnějšími nejrozmanitější druhy požitků, za kterými se neustále honíme: respekt, moc, vědění, sex, delikatesy a ještě více peněz, neboť peníze dělají peníze.

Co si za peníze nekoupíte

Peníze však nejsou ceněny samy o sobě, ale pro to, co se za ně dá získat. Velkými penězi se platí za moc a respekt, za to, abychom necítili stud atd. To znamená, že peníze nejsou samostatnou hodnotou, ale pouze prostředkem k realizaci tužeb.

Za peníze si však není možné koupit všechno. Můžeme si koupit léky, ale ne zdraví. Nemáme vládu nad svým osudem, životem a smrtí, nemůžeme předvídat budoucnost. Ačkoli se o to snažíme – platíme peníze nejrůznějším věštcům a astrologům, abychom se dozvěděli, co nás čeká v budoucnosti.

Ze strachu z budoucnosti si kupujeme různá pojištění: zdravotní, životní atd. Dokonce si kupujeme poukazy na projekty slibující věčný život prostřednictvím kryogenního zmrazení nebo v podobě virtuální osobnosti.

Vždyť kdo ví, co s námi bude po smrti? Kdysi s faraony pohřbívali jejich poklady a otroky, což ukazuje, jak si přejeme přetáhnout přes hranici mezi životem a smrtí maximum možného.

Za peníze si však nelze koupit štěstí, inteligenci, zdraví ani přirozené vlastnosti. I když je za peníze možné si najmout lidi s těmi potřebnými vlastnostmi. Právě kvůli tomu, abychom uspokojili své stále rostoucí potřeby, prahneme po vlastnění co nejvíce peněz.

Vzdát se honby za penězi

Přesto se v poslední době objevuje stále více lidí, kteří penězi pohrdají a tvrdí: „Peníze nejsou to, co nás činí šťastnými!“ Nesouhlasí s tím, aby žili v napětí, soupeřili a překonávali ostatní v tvrdém konkurenčním prostředí. Tito lidé hledají štěstí bez otrockého života v honbě za penězi.

Vždyť podstatou našeho přání v životě je přece potěšení. Proč tedy trpět v tomto nekonečném maratonu, v této vyčerpávající honičce, ve které je nutné neustále tvrdě pracovat kvůli vydělávání peněz?

Tito lidé už se za penězi honit nechtějí, ale chtějí si života užívat! Mají dost života v neustálém napětí a stresu, vždyť ve výsledku místo uspokojování svých potřeb jenom rozšiřují bankovní konta magnátů, na které pracují.

Pro naplnění základních potřeb člověk zas tak mnoho peněz nepotřebuje. Je spokojen, když má ženu, děti, normální bydlení a výdělek, který mu zajistí bezproblémovou existenci. To společnost nám vštěpuje potřebu být bohatý. Studujeme a pracujeme, abychom dosáhli cílů, které nám vnucuje společnost. Vyděláváme peníze a nakupujeme, znovu vyděláváme a znovu nakupujeme.

A v důsledku tohoto šílenství nemají radost ani chudí, ani bohatí.

Problém bohatých

Lidé žijící v nadbytku přestávají po něčem toužit, a proto jim také chybí potěšení. Vždyť kdo má větší potěšení z jídla? Ten, kdo má hlad, a ne ten, kdo má před sebou stůl plný pochutin a má zažívací potíže nebo nemá chuť k jídlu.

Chudí se v životě těší z prostých věcí, zatímco bohatí jsou nuceni si vymýšlet touhy umělé: koupit si největší jachtu, nejluxusnější vilu nebo obraz od slavného umělce. Vymýšlejí si potřeby a soutěží mezi sebou navzájem, aby měli čím žít.

Vždyť člověk nemůže žít bez potřeb a jejich uspokojování. Má-li potřebu, kterou může naplnit, táhne ho to kupředu za očekávaným potěšením.

Podívejte se na zamilované lidi. Jejich touha být jeden s druhým prozařuje celý jejich život. Těší se na setkání a kvůli němu jsou ochotni překonat jakékoli obtíže. Ale kdyby k setkání došlo okamžitě, radost z něj by nebyla maximální.

Cesta ke štěstí

Jak tedy dosáhnout štěstí, když si ho nelze koupit za peníze? Především si musíme uvědomit, že deprese vzniká kvůli touhám, které nám vnucuje společnost. Kdybychom se dokázali zbavit všech umělých tužeb a cílů, které jsou nám vnucovány společností, život by byl mnohem šťastnější. Jelikož do deprese upadáme především kvůli tomu, že nejsme schopni zrealizovat touhy, které nám vnucuje společnost.

Je nutné dát člověku možnost, aby své touhy vyvážil a zformoval si pro sebe potřeby, které mu zajistí normální život a které může uspokojit. Nejedná se však o rovnostářský přístup. Každý by měl dostat to, co pro sebe považuje za nezbytné.

Namísto výroby nadbytečných věcí, které jsou manipulativním způsobem vnucovány lidem, je třeba organizovat ekonomiku schopnou produkovat to, co opravdu potřebujeme, a vzdělávací systém, který vytváří rozumný vztah k našim potřebám a naplňuje náš volný čas.

V důsledku takového vzdělávání by se lidstvo mělo stát systémem, který zajistí hojnost pro všechny – naplnění racionálně vyvážených materiálních přání, a také vyšších – duchovních, které se nám pak odhalí.