Co je špatného na komunismu?

Chyba komunismu v minulosti spočívala v tom, že byli lidé nuceni žít v určitých podmínkách, které byly označeny jako „komunismus“.

Aby však mohla fungovat kooperativní společnost, nelze k tomu lidi nutit, ale musí chtít podmínky dané společnosti uplatňovat z vlastní vůle. Takové přání může vzniknout prostřednictvím vzdělání. Tímto způsobem je tedy možné život v kooperativní společnosti zavádět postupně, nejsou k tomu zapotřebí žádné velké revoluce. Příkladem možnosti žít tímto způsobem může být i malá skupina lidí, jako je například kibuc.

Stupeň rozšíření rovnosti v celé společnosti závisí na její morální úrovni, tj. na tom, nakolik si sama společnost přeje, aby se její členové stali jednotnými a rovnocennými. Důležitou zásadou je, že vztahy společenské rovnosti nelze vynucovat, ale musí vzniknout na základě společenského souhlasu.

Výchova v duchu jednotné a rovnocenné společnosti znamená, že se lidé seznamují s tím, jak je uspořádána lidská přirozenost a příroda vcelku a co znamená žít v souladu s integrálními zákony přírody. Pokud se naučíme zákonům přírody a tomu, jak s těmito zákony docílit rovnováhy, budeme schopni dosáhnout nového stavu rovnováhy i ve společnosti. Takový vyvážený a rovnocenný stav ve společnosti se však nepodobá tomu, co známe jako „komunismus“ z pokusů lidstva v minulosti. Naopak, rovnováha a rovnost ve společnosti může vzniknout pouze v případě, že její členové získají moudrost a pochopí, že nejprospěšnější je žít v pozitivním spojení mezi sebou navzájem a s přírodou.

Potřebujeme tedy nový druh vzdělávání, který nás povede ke vztahům vzájemné úcty, ohleduplnosti a podpory. Až se pozvedneme do takového stavu, zjistíme, že žijeme ve světě bez problémů. Pak dokážeme zažít stav skutečné rovnosti, kdy každý člověk dostane stejnou příležitost dosáhnout svého snu – snu, který se naučíme uskutečňovat a definovat prostřednictvím studia, které obohacuje spojení.