Co je duchovní potěšení?

Duchovní potěšení je uspokojení, naplnění nebo pocit blaženosti ze spojení s celým vesmírem. Jsme stvořeni tak, že v tomto stavu pociťujeme dokonalost celistvosti přírody a to je nejvznešenější naplnění, jaké můžeme pocítit.

Je naprosto nesrovnatelné s našimi pozemskými požitky. Nic jiného ji nemůže nahradit. Proč? Je to naplnění věčností, dokonalostí a harmonií, které specificky naplňuje naši největší, nejvyšší a nejsilnější možnou touhu. V tomto pocitu spočívá propojenost, vzájemné doplňování a souznění všech protikladných prvků.

Tato nekonečná harmonická symfonie nás naplňuje tak dokonale, že nám stačí jen chvilka přemýšlení, abychom pochopili, jak je obšírná a dokonalá.

Neměli bychom si však myslet, že žít v takovém světě znamená být v neustálém stavu nirvány. Je to svět, který v sobě musíme stále pěstovat. Vyžaduje neustálou analýzu a povznášení se nad naše egoistické touhy po vlastním prospěchu na úkor druhých, jak nás učí moudrost kabaly. Žít v takovém světě tedy není tak úplně jednoduché, vynaložené úsilí nám však otevírá dveře, za kterými se skrývá opravdu mimořádné potěšení, které přesahuje jakoukoli tělesnou rozkoš, kterou nyní známe. Je to potěšení ze spojení s dokonalostí.

Když dosáhneme duchovního uspokojení, nesedíme jen tak a nevyhříváme se v oceánu nekonečného potěšení. Vlastně stojíme před dilematem, že si tento stav nemůžeme sami doopravdy užít, pokud si ho neužívají ostatní. Vyvstává v nás pocit odpovědnosti, jež nás vede ke snaze udělat vše pro to, aby takového vznešeného stavu dosáhl každý. Naším přáním je přiblížit se ostatním, abychom jim nějakým způsobem dali ochutnat – byť i jen maličkou lžičku – takového světa nesmírné blaženosti.