Budoucnost světa spočívá v proměně člověka - I

Pokud rodiče budou dítě pouze nutit, časem je začne nenávidět a při každé příležitosti bude jejich pravidla ignorovat. Nakonec může jejich domov opustit.

Prostě milujte své dítě

Dítě musí vědět, že rodiče jsou vždy na jeho straně. Neměli by nikdy zradit jeho důvěru a hranice nastavovat jen tehdy, když je to opravdu nutné. Pokud dítě bude cítit, že rodiče jsou jeho spojenci, přijme i jejich omezení.

Rodiče by měli organizovat vnější situace, ve kterých dítě samo pochopí potřebu hranic. To vyžaduje kontakt s okolím – sousedy, školou, a kontrolu všech faktorů, které na dítě působí. A v konečném důsledku – prostě ho milovat.

Pokud dítě hranice překročí, v žádném případě ho netrestejte. Trestem by měl být stud, který dítě pocítí, když ho okolí napomene. Stud je jediným správným prostředkem v takových situacích. Pouze stud dítě zabrání v opakovaném porušování pravidel.

Dalším stimulem je respekt. Pokud okolí projeví úctu za dodržování pravidel, dítě je bude snadno a rádo plnit.

Střídejte si role

Dovolte dítěti pomáhat v domácnosti. Vytvářejte situace, kdy to bude dělat s radostí – třeba hravou formou společného vaření. A někdy ho postavte do role, kdy rodiče „nemohou“ uvařit oběd a dítě je požádáno, aby to udělalo samo.

Společné rodinné aktivity by měly přinášet radost. Rodina je totiž o tom, co nás spojuje – ve stejném poměru. Pro vytvoření rovného vztahu dovolte dítěti stát se „rodičem“: vyměňte si role – dítě je teď táta nebo máma a rodiče jsou děti. To rodičům umožní vidět sebe samé očima svých dětí, což je pro budování teplých rodinných vztahů velmi důležité.

Je nutné povolit dítěti určitou míru samostatnosti. Touha po nezávislosti totiž vychází z přirozeného egoismu a násilím ji nelze zlomit. Ale lze dítě vést k tomu, aby našlo radost ve spojení s ostatními a samo nechtělo být izolované.

Nezakazujte dítěti přátelství

Není možné zakazovat dítěti, s kým se smí přátelit. Zákazy ani moralizování nepomohou – naopak. Dovolte dítěti volit si přátele, ale zajistěte, aby si samo vybralo ty, kteří na něj budou působit pozitivně.

To znamená, že rodiče by měli předem zjistit, v jakém prostředí se jejich dítě pohybuje. Protože jakmile je dítě v určité společnosti, žádná kritika již nepomůže – jen naruší vztah mezi rodiči a dítětem a dítě samo tím utrpí.

Kritikou společnosti dítěti jen ublížíte – nebude přijato zpět ani tam, ani doma. Tím by rodiče dítě odtrhli od života.

Pokud chcete změnit prostředí dítěte, musíte se přestěhovat jinam, kde bude blíže k lepšímu prostředí. Ale pokud už v nějaké skupině je, nesmíte to kritizovat.

Můžete společně s ostatními rodiči nepřímo ovlivnit celé dětské prostředí, ale nikdy přímo dítě. Naopak, podporujte jeho budování vztahů a učte ho, jak je budovat správně.