1/ Nesmrtelnost by byla smrtí lidstva.

2/ Duchovno je natolik pevně svázáno s tělesnem, že tvrdit cokoliv o samostatné existenci duchovna můžete jen do té doby, dokud budete jako tělesno existovat.

Přiznám se, doposud jsem nepochopil - K čemu je bádání o nesmrtelnosti vůbec dobré? Ideál v případě člověka? Chápu jako nabízený starořecký vzor. Harmonie mezi tělem a duchem jedince. Z toho vyjde rezonance, kde často píši - "Škaredý člověk neexistuje". Jde o to, co z něj komplexně vyzařuje, jak se chová ...

Jsme stavěni na konečno. Něco začlo, proběhne děj a skončí to, Cokoliv - film, kniha, návštěva krčmy - divadla, zaměstnání a pochopitelně náš život. Člověk má svá očekávání - bude to bezva. Poznání je jiné, následuje zklamání. Dá se tomu bránit? Zřejmě dá. Očekávání prostě nemít - Pak nemůže být zklamání. Je to rozumné .. ?

Názory, že nemá smysl nic konat. Doje je blbá a navíc - . Vše je stejně determinováno, případně v rukou boha. Má smysl se vůbec snažit? Nu a odsud je už prostý krůček - Má smysl vůbec žít ... ? Vždyť jde o zatěžující břemeno !

Rozumný člověk na to přijde. Pochopitelně, vlastní existence smysl má. Život je o fázích. Koná a kráčí. Pak i dojde na konec své cesty. Hrůza zmar? Proč? Už ten lido recept je geniální. "Zploď syna, postav dům a zasaď strom". Cosi rozumného konej. Už nejsi - a přitom jsi. Žiješ ve svých dětech a tvé úsilí přináší plody předcházejícího. Mj., zhruba tak napsala poslední dopis M. Horáková z cely smrti. "Svítá - jdu s hlavou vztyčenou. Budu všude a vrátím se k vám prostřednictvím syna". Já to četl a skutečně hleděl. To je přesně ono ... !

Nesmrtelnost. Pokud by existovala? Zřejmě větší trest ještě vynalezen nebyl. Samotný život by byl popřen a ztratil by celý smysl ...

Krásně napsáno. Snad to celé má ještě jiný přesah.