Tak pan prezident se vytahuje, ze se vydirat nenecha

„Nikdy jsem neakceptoval jediné ultimatum, jediné vydírání...“ zní to jako správný postoj od chlapa. Ale má to háček. Problém je v čase. Tohle to prohlášení měl udělat před hlasováním o důvěře vládě. 

Mlčel. Tajil. Hrál zase svou unfair hru. Nemohl mluvit otevčeně a fair, rozsypal by se mu ten jeho upatlanej plán. Potřeboval, aby CSSD podržela vládu, a pak teprve se nesplní, co jí bylo Babišem slíbeno. A že Babiš Zemana žalovat nebude, to už Babiš  řekl. Když Babiš začínal v politice, mluvil o statečných. Má tedy divnou představu, co to ta statečnost je. Ovšem neuvědomuje si jedno. Celá špína tohoto triku padne na něj.

 Mně osobně se nelíbí názor těch kteří Babiše šmahem odsuzují. Taky když jsem se pokusil situaci ve svém příspěvku analyzovat a porovnat s druhými, ti co Babiše nenávidí, mě náležitě zpsuli. Rekl jsem svůj názor a za tím – doposavad nikým nepřesvědčen – stojím. V jednom článku jsem se dočetl, že to co Babiš dává lidem, nedává ze svého, ale z daní, které oni platí. To opravdu někdo nevěděl? Zde jde přece o to, že ti předním to nedávali ani z těch daní. Celkem zajímavý postřeh napsal pan Martin Zvěřina v lidovkách, když upozornil pana Fialu, že sice bylo na demonstraci 250.000 lidí, ale že ANO volilo 1.500.000 lidí. Tady se pan Zvěřina nezastává Babiše, tady prostě uvádí fakta.

 Osobně se snažím nestranit nikomu, vím jak se člověk  mění. Vzpomínáte si na román Galsworthyho – The Forsyte Saga?  Na proměnu Soamese z kterého během života se stal z padoucha moudrý, laskavý stařec? Nebo jak různé situace mohou vyznít různě. V Kunderově Zertu popisuje autor stejnou situaci, kde se všichni drží faktů, nikdo nelže a přitom každý pohled vyzní jinak. Prostě být za každou cenu skalní přívrženec kohokoliv je zrádné. Ovšem fakt je, tedy z mého pohledu, je to můj osobní názor, že pokud opravdu Babiš nedodrží slib, který CSSD dal a prezidenta nezažaluje, pak ne že jenom není slibovaný statečný, ale je zbabělec, který má na tomto podvodu velký podíl. A měl by se přestat holit, aby nemusel každé ráno plivnout do zrcadla.

 Ale vratme se k panu prezidentovi. Jeho unfair kličkování, překrucování faktů a nerespektování pravidel, která si lidé ustanovili, aby se vůbec dalo žít, je do nebe volající. To, jak špinil našeho skvělého novináře,  Ferdinanda Peroutku, který skončil  i v koncentráku, /  řekl bych,  že na začátku si to docela obyčejně popletl, což je lidské, ale pak už jen lhal,/ je opravdu slušného člověka nedůstojné. Kde bere ten optimismus, že mu lidé věří. A když jeho mluvčí článek nenašel, ne omluva, ne že by se k tomu postavil čelem, on prostě omyl nepřizná, ale prinasi další argumentace o dalších ještě horších článcích. Má je? Nevím, ale to nemění nic na tom, že ten o kterém tvrdí, že ho četl, nemá. Připadá mně to jako kdybych řekl o sousedce, že jsem ji viděl krást v neděli v samoobsluze, ale ona by dokázala, že byla někde úplně jinde.  A já místo omluvy, že jsem se spletl, bych řekl, to nevadí, ona je stejně zlodějka. Vím to.  No tak takové vysvětlení snad může přijmout jedině, Ovčáček, Klaus a dnes snad i Babiš.

 Závěrem bych jen pro ty, co mě budou vinit se sympatiemi k některé ze stran, rekl že nejsem přívrženec žádné. Věř mi či ne, jemi to jedno.