V žádným případě. Byl to Němec žijící na území Československa, tak se snažil pomáhat těm, ke kterým vlastně patřil.. V naších očích pochopitelně sketa.
Využíval slabosti naší vlády, tvrdě rozleptával českou demokracii, která trpěla slabostí, strachem zasáhnout, z obav, jak by reagovala cizina. Kam až to došlo v zájmu “demokracie”, z obav z Henlainova řvaní o omezování svobody, víme.
Dnes opět můžeme slyšet, a to přímo z našich medií, strach o svobodu, bránění agrese cizího státu, války, která stojí životy dnes už tisíců lidí. Ženy, děti, jistě, ne zatím české, tak jak někteří politici tvrdí, co je nám potom. U Oka můry bych to chápal. Nenarodil se tady, nehrál s náma kuličky, a Češi mu dovolili, aby se vydával za největšího vlastence v zemi. Nemrzí mě Oka můra, ale fakt, že oblbl tolik Čechů, že se mu podařilo na systému nenávisti, závisti – té zlé, tedy nepřejícnosti – získat tolik hlasů aby mohl do parlamentu. Dalo by se to přejít, ale ne v dnešní době. Měli bychom se točit zády k takovým plnohubým vlastencům, kteří opravdu, ač si to mnozí neuvědomují, jsou v dnešní době nebezpečím pro stát. Ono to Havlíčkovo – je čas, aby nám to vlastenectví z huby do rukou přešlo, - je dnes důležitější než kdykoliv jindy. Pokud neodmítneš “vlastence”, kteří je hrají za peníze, za hlasy, aby se dostali k rozdělování tvých daní, doplatíme na to. A tvrdě. Paroubek už zase cítí šanci dostat se ke kormidlu, jeho –já budu vládnout třeba s Marťany, se v něm opět ozývá. A to podpora, kterou vláda poskytuje postiženým je v zájmu obrany naší země, naší bezpečnosti, to vidí každý, kdo přemýšlí.
Snad největší nebezpečí rozsévá Klaus. Vyznamenám medailí, asi za to, že jako jediný evropský státník se Ruska zastal když napadlo Gruzii, pokračuje v bránění jeho války proti Ukrajině, prostě je to takový nový Henlain v Česku, jenže o to horší, že se tady narodil, že by měl teoreticky mít nějaké české cítění. Jenže se dostal k penězům a snad má strach, že něco praskne. Víc by mu vyhovovalo vítězství Rusů, a jak jsem už napsal ve svém příspěvku – Pane Klausi, čo bolo, to bolo, teraz ste občanom – byla by to jeho poslední šance, stát se prezidentem. Jak je možné, že dostává tolik prostoru v tisku – za korunu / vím, je to předražené/, si ho můžete přečíst v MF dnes – vidíte ho často v televizi. Jak je možné že dostává tolik prostoru, to nevím. Demokracie znamená to, že on má víc prostoru pro své rozvracení republiky, než všichni ostatní dohromady? Osobně si myslím, že si hrajeme s ohněm. Svět se jakž takž drží rozumného přístupu k této válce, jistě, není to jednoduché. Můj přítel Willi se rozčiluje, jak je svět hloupý, že to všechno tady přece už bylo a já mu oponuji, tentokrát je to naštěstí jinak, neboj, vše dobře dopadne, Rusko na to zle doplatí.
Nechápu, jak se Klaus může trápit tím, že by někteří u nás chtěli úplné zničení Ruska, a přitom mu vůbec nevadí, ani slovem se nezmíní o mrtvolách žen, dětí, na Ukrajině. Tedy něco, co se už skutečně stalo, co není jen přáním. Asi touží po další medaili. Zřejmě po té ruské největší, co ji teď nedávno dostala ta ruská hrdinka, která říkala, že ji baví zabíjet Ukrajince a v ukrajinské uniformě zabíjela civilisty. Dostala od Putina posmrtně, to nejvyšší ruské vyznamenání. Docela by mě zajímalo, jak velkou radost z té medaile měla.
Kdyby bylo víc takových Klausů, Oka můr a dalších, měli by to Rusové o hodně lehčí. A proto by v Čechách měli politici najít odvahu a zdůrazňuji -V RAMCI DEMOKRACIE – přinutit tyto hledače peněz, aby respektovali zákon, tak jak je napsán a ne tak, jak ho oni vysvětlují. Váhat a bát se o své místo se jim rozhodně nevyplatí. Politici jsou jediní, kteří jim můžou v rámci zákona pozavírat huby.
