Ztracená.

Starší tvorba.

Z t r a c e n á.

Již cítím jak přichází mé stáří

nemohu lhát, vepsáno je v tváři

vráskami,  jež psali noci probdělé,

byla jsem mladá a muži byli andělé,

co létali ve víru alkoholu

okřídleny touhou u barového stolu,

získat mé tělo k milování,

odlétli černí za svítání

zapsáni navždy v moji tváři,

vráskou novou, jak list v kalendáři

sčítající dny mého života.

Ne ! Braň se mé tělo, chci ještě žít

i když sešlá jsem, lásku svou chci mít,

co dotekem prstů rozezvučí k touze tělo,

aby na své těžké noci zapomnělo,

na všechny hříchy a ponížení,

chci v objetí prožít zapomnění,

chci zanechat v srdci touhu věčnou

anděly bez křídel, touhou nekonečnou,

chci něžný pohled jak od své mámy,

chci žít na konci světa pod horami.

Odpusťte přání ženy ztracené

pomozte mladé  stařeně!