Žena si je jistá, muž.............

  Žili jsme se ženou čtyři roky bez zábran a stále nemohla přijít do jiného stavu, až najednou ta chvíle přišla, ale pochybnosti zůstali.

Začal jsem se svoji ženou žít společným životem již dva roky před svatbou. Protože byla nejstarší z pěti sourozenců a já žil jen s rodiči, dohodli jsme se, že naši nám přenechají jeden pokoj, který si zařídíme podle vlastních představ. Stalo se a my jsme žili velkou láskou, až do doby jednoho roku po svatbě. ˇ. Žena změnila  zaměstnání, přešla do reklamní agentury a dělala „od nevidím do nevidím". Měla stále více práce, jak říkala a stále později se vracela ze zaměstnání. Začal sem o ní mít strach, aby se jí po cestě z práce něco nestalo a tak jsem jí šel nečekaně naproti. Na pracovišti nebyla, recepční říkala, že odešla již dávno. Zůstal jsem vzhůru a čekal. Přišla prvně po půlnoci, v  duševně rozervaném stavu a ihned se svěřovala, že se zbláznila do kolegy, který jí nasliboval „modré z nebe" a dnes se ji vysmál do očí, že to byla jenom sázka z chlapama, kdo jí dřív dostane. Nadávala sama sobě, jak je blbá, že se mně  nemůže podívat do očí a co bude s námi dál?

Trvalo to čtyři měsíce, než jsme si řekli, že to ještě jednou spolu zkusíme. Šla na pravidelnou gynekologickou prohlídku a vrátila se silně rozrušena, protože jí lékaři oznámili, že je klasický případ neplodnosti, ale pro jistotu mne poslali na vyšetření. Doporučení jsem si vzal jako zbytečné, ale  pro každý případ schoval.

Uběhlo pár měsíců po „Silvestru", který jsme slavili pravidelně ve velké společnosti na horách a žena šla opět na „gyndu". Přišla šťastná a celá rozzářená s oznámením, že budu tatínkem. Zůstal jsem zřejmě celý vyjevený, protože prohlásila, že i lékaři tomu nechtěli uvěřit a chodili se na ní dívat jako na zázrak. Začal jsem se tvářit šťastně, ale „červíček" pochybnosti ve mně začal hlodat. Ihned druhý den jsem našel  odložené doporučení k vyšetření a vyrazil za lékaři. Od sestry jsem obdržel skleničku velikosti „velkého panáka" s úsměvným doporučením, „odskočte si támhle do kabinky, pomozte si jako za mlada a naplňte mi ji živou vodou". Vykonal jsem potřebné a předal požadované sestře. Za chvíli si mne pozval pan doktor a zeptal se, proč jsem přišel?  Odpověděl jsem po pravdě, „manželka je v jiném stavu", podivil se „tak proč jste tady", „no právě pro to, chci mít jistotu" a vyprávěl jsem, co se již dříve přihodilo. Pochopil a nabídl mně, abych se podíval do mikroskopu, kde byla umístěna moje sperma, „vidíte to hemžení, tak já vás varuji, vy se radši o žádnou ženu ani neotírejte  nebo ihned přijde do jiného stavu", dodal se smíchem, „doufám, že jsem vás přesvědčil.

Přesvědčil, ale vnitřně pochybnost zůstala až do doby, dokud jsem si dceru v náručí neodvážel z porodnice.