„Dědku nestrkej nos mezi mladý“, okřikovala babička svého muže, když nás chtěl poučovat. Vzpomněl jsem si na tuto epizodu z mládí, ale bylo již pozdě, svůj článek „Kdo je vinen“, jsem ukvapeně umístil na blog.
Místo abych chodil do parku krmit ptáčky a klábosit s vrstevníky, pořídil jsem si PC a připojení k Netu, abych byl IN. Byl jsem přesvědčený, že ušetřím za bulvár a hodně se toho dozvím a uvidím. Těch krásnejch vytvarovanejch holek a ta rozkoš, když vám jí ukážou nahoře bez. Nebo když se dozvím, že Ital co chodí s Bartošovou, má o ní takový strach, že přestal vidět na jedno oko. Agáta dokázala, že nastávající matka může hýřit, kouřit, nedodržovat do poslední chvíle životosprávu a přesto a se ji narodil kluk, zdravý jak buk. Přešel jsem na serioznější stránky, Novinky.cz a ještě stále nenasycen senzací, otevřel jsem titulek „Pohledný cizinec zneužil 80 dívek, zamotal celostátní statistikou kriminalistiky“, v domnění, že u nás se něco takového nemůže stát a určitě je to zpráva z ciziny. Ouvej není, tento rekord se stal u nás. Čtu dál. Případ sexuálního devianta (samce – došlo asi k překlepu), který na sociálních sítích, internetových portálech a seznamkách kontaktoval za pouhé čtyři měsíce čtyři stovky (400) dívek ve věku od 9 do 14 let. Tento „milý a pohledný“ cizinec pohlavně zneužil 80 dívek, lákal je k sexuálním praktikám, manipuloval s jejich psychikou něžnými lichotkami, protože výborně ovládal češtinu. Říká policie.
Dnes vidím, že jsem se zachoval jako dědek, „kterému ujel vlak a neví, která bije“. Jak stárnu, vůbec jsem si nevšiml, že dnešní již desetiletý holky jsou natolik vyvinutý, že by si nejeden spletl za dospělou. Je to asi tím, že koukám po čtyřicítkách, protože tak krásným ženským se žádná šestnáctka nevyrovná. Jenže ty se tak nenabízejí.
Jak potom může takovej cizinec vědět, co se smí a nesmí. Veřejných nabídek je všude plno (jak uvádí úřední zpráva), většina dívek zveřejňuje svoje foto v lákavých pózách. Pokud skutečně znal cizinec dobře česky, určitě znal i pořekadlo „Ber, dokud dávaj“.
Za své stáří se omlouvám a slibuji, že se příště již nebudu ptát „kdo je vinen“ a pokud to dobře dopadne, navrhuji tento výkon na zápis do knihy rekordů.
