Služky a chudé pradleny chodily prát velké prádlo k Vltavě, kde se prostěradla a cíchy na slunci bílily Prádlo bylo rozložené na trávníku a když doschlo znovu se kropilo. I život kolem byl jiný.
Po Vltavě plul první parník „Primátor Ditrich“. Občas do Prahy připlouvali vory. Za ranního šera vyplouvali na svých lodičkách rybáři, aby někde na hladině zakotvili a nahodili pruty s návnadou.. V době kdy pradleny doprali a sušili prádlo, kluci na prázdných neckách brázdili Vltavou co by piráti. K řece neodmyslitelně patřily kotviště rybářských lodí a jejich zázemí , kde se prováděla údržba. Loďky se většinou natírali karbolem a spodek lodi roztaveným dehtem.
K samozřejmosti patřili na řece přívozy v místech, kde sloužili lidem od nepaměti. Jižně od Vyšehradu jich bylo několik. Nejkratší a jenom sezónní byl s podolského břehu na Podolský ostrov /dnes veslařský. Další přívoz spojoval Zlíchov s Podolskou stranou, na konci Modrých lázní. Na konci Dvorců, kde stojí dnes benzinová pumpa a nedaleko končila tramvaj z města, byl přívoz, který sloužil lidem cestujícím elektrikou, dělníkům pracujícím v lomu nebo na blízké Rybově pile a v v Podolské cementárně. Nejvíce byl využíván přívoz v Braníku na Mlejnku, kde byl i nákladní prám, který převážel plné ledařské vozy tažené koňmi, uhlíře, pošťáky. Pivovarské vozy naložené sudy pivního moku, policajty na koních …. Na pramicích cestovali lidé z Hlubočep, Žvahova a později návštěvníci Barandovských teras a filmových atelierů. Převáželo se někdy i do hluboké noci. Proti proudu řeky sloužili ještě dva přívozy. Jeden převážel do Malé Chuchle a druhý do Velké Chuchl a Radotína. Po únoru 48 se starali o provoz komunální služby.
Víte proč se stavěl Barandovský most ? , Aby mohli dát posledního převozníka do důchodu ! Nejvíce dnes chybí lidem „Včkův přívoz“. Který z Jezerky, od Rybové zdi, převážel cestující na druhý břeh odkud se rozjížděli do několika stran zaměstnání. Barandovský most pro pěší se vůbec nevyužívá ….. To není nostalgie, toje nutná potřeba
