Přestat kouřit je jednoduché, když si uvědomíš, že seš za blbce !!

  K tomu, aby kuřák přestal se zlozvykem a konzumací drogy,  musí sám sebe dobře „vyhecovat" a za druhé musí najít silný důvod proč přestat !!

 Byl jsem velmi silný kuřák, který s pravidelným kouřením začal ve svých patnácti letech. Že jsem začínal dřív je samozřejmě jasný. Za války každý silný kuřák (a tím byl můj otec) si pěstoval pod hrozbou trestu, tabákové rostliny, buď doma v truhlíku, nebo ve větším množství na zahrádce, potom většinou na půdě sušit listy, které usušené se balili do tvaru doutníku, na drobno nakrájeli, opět dosušili a ve finále se takto upravený domácí tabák  cpal do dutinek a tuto konečnou práci většinou otec svěřil mně, samozřejmě, že jsem  si, aby otec nevěděl, jednu nebo dvě dutinky, nechal za „odměnu" a po tajnu vyzkoušel.  Pak přišel na řadu tabákový prach, kterým otec ve skleníku hubil  mšice a lepší si cpal do dutinek, protože normální cigarety byli ještě na příděl - „tabačenky".

S přibývajícími léty, přibývalo množství vykouřených cigaret. Po návratu z „vojny" byla moje běžná denní dávka až šedesát „Partyzánek". Krabička 10 ks tenkrát stála 1,60 Kč (Detvy stáli jednu korunu). Když se šlo v sobotu tancovat, tak denní dávka stoupla až na sto kusů. V průběhu doby jsem vyzkoušel všechny značky, které byli na trhu, ať to byli české nebo z dovozu. Z příchodu cigaret značky „Sparta" se množství vykouřených cigaret denně, ustálilo na dvou krabičkách  tz. čtyřicet  kusů. Několikrát jsem zkoušel z kouřením přestat kvůli zdraví, většinou po nemoci, kdy člověku většinou cigareta nechutnala, ale nikdy mně to nepřesvědčilo natolik, abych definitivně přestal (hlavně lítost nad již  prokouřenými roky). Až jednou jsem se dostal do debaty s člověkem, kterého jsem znal jenom jako „štamgasta" z hospody, on nekuřák, mně  začal vykládat kolik je výrobní cena cigaret zn. „Clea"  0,46 Kč - prodejní 6,- Kč,  „Sparta"  0,68 Kč  -  prodejní  -  8,- Kč,  výrobní cena tuzemského rumu činila  3,60 Kč za půl litru  a pak mně jen položil otázku „kam myslíte, že jde rozdíl peněz, které zaplatíte v krámě ?", samozřejmě že jsem nevěděl a tak přišla odpověď,  „ z alkoholu a cigaret jdou všechny peníze na armádu, vím to se zárukou, dělám na plaňáků" !! Tento výrok ve mně  zůstal  hodně hluboko a denně jsem si říkal, že jsem strašnej blbec, když tyto „zelené mozky" vlastně konzumací cigaret podporuji a tak nastal den, kdy jsem najednou a definitivně přestal kouřit. Důvod byl jasný!!

Vraťme se do dnešní doby. Přes padesát procent z krabičky cigaret  ( minimálně  cca 30,- Kč ) jde jako spotřební daň státu. Z těchto daní  jsou potom  mj. vypláceny různé sociální dávky, třeba v nezaměstnanosti, lidem, kteří ještě nepracovali a pracovat nechtějí, často je vidíme  rozesmáté na televizních obrazovkách, a proč by ne, když vlastně každý kuřák „ podporuje svého   c . . . . .  !!!

Jak je lehké nekouřit a přestat být za blbce :

1 )  Uvědomit si, že svoji závislosti na kouření cigaret a především svojí blbostí, podporuji lidi, kteří si to nezasluhují.

2 )  Přestat kouřit najednou ten den, tu hodinu a stále sám sebe hecovat „když jsi to vydržel hodinu, vydržíš i druhou,  přece nezačneš po čtyřech hodinách znovu, včera jsem vydržel, vydržím to i dnes, vydržel jsem týden vydržím i další, přece nebudeš slaboch a svrab. Přece znovu nezačneš podporovat svého  c . . . . .   ???

Tak podobně jsem před pětadvaceti lety  „hecoval"  sám sebe a dodnes nekouřím  !!!