.Pomník totality - „Most inteligence“.

Lidové označení „most Inteligence“ získal proto, že na jeho stavbě pracovala řada příslušníků takzvané inteligence (právníků, filosofů, lékařů a dalších vzdělanců), kteří byli v 50. letech nuceni nastoupit do dělnických a pomocných profesí

Nejenom vykonstruované monstrprocesy., ale totalita namířená proti lidem, kteří mohli svým vzděláním a životní zkušeností, vyvrátit demagogické učení importované ze Sovětského svazu. KSČ musela zabránit obrodu demokratického systému první republiky. Jen inteligence, která byla nositelkou těchto hodnot, byla pro strategii režimu a hlavně jeho poradcům ze SSSR, největší překážkou. Naši soudruzi nemuseli nic vymýšlet, převzali jen vyzkoušenou praxi od poradců. Stejným způsobem se vypořádali s kapitalistickým podhoubím a osmdesát tisíc drobných řemeslníků, holiče, kadeřnice, modistek, cukrářů, pekařů a ostatních malých podnikatelů poslali do výroby mezi dělníky, ke strojům a pro ostatní zřídili komunální podniky.

Při stavbě „mostu inteligence“ bylo hlavně použito lidské síly. Na dno Vltavy se spustil „keson“ a v něm lidé dělali s krumpáčem a lopatou. Podobně to potom vypadalo na samotné stavbě, kde vládlo kolečko nebo vozík na betonovou směs, do kterého zapřahali s oblibou lidi s akademickým titulem. Kontrastem bylo blízké okolí Barandova a jeho monument „Barrandovské terasy a bar Trilobit“, kde se scházela za nevázanou zábavou „pražská smetánka“, kolaborující s komunisty

 Branický most je železniční most s chodníkem pro pěší, přemosťující údolí Vltavy v jižní části Prahy mezi Malou Chuchlí a Braníkem, budovaný v letech 1949–1955 a pro železniční dopravu zprovozněný 30. května 1964. Oficiálně pojmenován byl v roce 1969.

Použito encyklopedie Wikipedie

Je součástí takzvané železniční jižní neboli branické spojky (Radotín–Vršovice) určené pro obchvat nákladní dopravy mimo centrum Prahy a původně plánované jako dvojkolejné. Spojka propojuje železniční trať Praha–Plzeň s někdejší místní dráhou Nusle–Modřany. Kromě Vltavy přemosťují obě tyto trati i souběžné páteřní pozemní komunikace (Strakonická a Modřanská) a tramvajovou trať do Modřan. U svých konců se oblouky připojuje ke směrům pobřežních tratí. Uprostřed západního oblouku je vystavěna odbočka, která měla navazovat na další plánovanou část obchvatu, tunel do Hlubočep a Jinonic, od jehož výstavby bylo nakonec upuštěno.