Nejkrásnější velká prsa světa.

  „Závidím" dnešnímu dětem. Mají všechny předpoklady k tomu, aby již v patnácti letech se stali dospělí. Již od útlého dětství není pro ně nic nedostupné a jsou li trošku vnímavější v oblasti sexuality a intimního  vztahu mezi mužem a ženou, mají tolik vědomostí, že jejich babičky a dědečkové, když se ženili a vdávali, nevěděli v podstatě nic, protože v té době, jakékoliv intimnosti mezi mužem a ženou bylo „TABU" zkušenosti se získávali od starších kamarádů.

Vraceli jsme se z výletu, a aby moje žena byla „ve vobraze", koupil jsem u „benzinky" nedělní „AHA". Rozložila noviny v autě a podezíravě pravila „táto to jsi koupil pro sebe?", odpověď zněla  „nevím proč". Vytáhla z novin přílohu, zamávala mně s ní před očima, „tak se podívej na nejkrásnější velká prsa světa", zmohl jsem se na odpověď „to snad přeháněj!"

Při večerním rozjímání, jsem si uvědomil, že vlastně ty velký prsa světa, které rozeznají děti již od svých tří let, jsou součástí výchovy mládeže dnešní doby, čím dříve a čím více bude s této oblasti vědět, tím dříve dospěje. A společnost se snaží předložit dětem maximum. Výběr je obrovský; televizními pořady počínaje (satelity nabízejí různorodost, ale nabídka je omezená), kina jsou slabý odvar, ale internet je největší neomezená studnice poznání a prakticky dostupná každému dítěti již od doby jeho rozumného vnímání a zvědavosti, zvláště jde li o intimní oblast. „Závidím" jim tento dnešní  „dětský svět", tak zásadně odlišný od prožitků našeho „zaostalého" mládí.

Pro zasmání, nebo pro zamyšlení, pár „perliček" z doby našeho mladého života. To, že je rozdíl mezi mužem a ženou jsme poznali, tak ve věku okolo deseti let, když jsme si hráli na „doktora"! K intimním fotkám nahých žen, se chlap dostal až tak v době vojny. V šestnácti jsme byli tak naivní, že jsme věřili tomu, že když kluk políbí holku, ta může přijít do jiného stavu. Nahotu druhého jsme viděli v létě na plovárně, kdy v převlékacích kabinkách byli ve stěnách otvory od vyražených suků a my jsme „šmírovali". Na veřejnosti se milenci nelíbali, maximálně v kině při promítání v zadních ložích. Film, ve kterém byly scény s líbáním, byl mládeži do  16 let nepřístupný, do 18 let nepřístupný, pokud tam byl náznak větší intimity. Uvaděči v kinech byli přísní, a kdo se jim zdál být mladší,, musel předložit občanský průkaz. Diskotéky nebyly, ale v té době byli běžné tzv. „čaje o páté", které končili v sedm večer, protože nezletilí nesměli být po dvaadvacáté hodině sami na ulici, jenom v doprovodu dospělých. Na „odpoledních čajích" hrála k tanci živá hudba a podávala se k osvěžení pouze „grenadina", limonáda s ovocem. Kluk s holkou spolu chodili většinou nejméně půl roku, než došlo k intimnímu styku.

Dnešní generace dětí je již většinou v patnácti letech dospělá, ale nepřipravili jsme je o to krásné naivní dětství? Neneseme vinu na jejich přístupu k životu a společnosti?