Jižní Čechy a obzvlášť Šumava byla známá sezoními dělníky, převážně zedníky, ale za socialismu se situace změnila. V Praze se začala stavět panelová sídliště a zároveň se přednostně přidělovaly byty stavařům ze všech končin republiky, tedy i z Jižních Čech. Za velké slávy se napustilo Lipenské jezero a z levého břehu se stala rekreační oblast, pravý břeh byl nepřístupný, protože se jednalo o pohraniční pásmo. Po roce 1989 kdy došlo k převratu slibující lepší zítřky, stala se oblast rájem pro novodobé „zlatokopy a podnikatele“.
Nejznámější případ je likvidace a vytunelování sklárny v Lenoře. Další je zrušení výroby dřevotřísky ve Volarech, kde byla zaměstnána třetina obyvatelstva. Zrušila se pohraniční stráž a několik posádek armády. Turisté začali jezdit na dovolené do zahraničí, místní hotely a penziony začaly živořit.
Nezaměstnanost roste rok od roku a mladí, kteří se nebojí práce a umí německy, jezdí každý den pracovat i několik desítek kilometrů do Bavor.
Jenže ne všichni mají odvahu, nebo štěstí živit se v cizině a tak se vrací k podnikání svých předků, výrobou domácích produktů pro svoji rodinu a přebytky prodávají známým. Podle silničních tahů vznikají rodinné farmy, které nabízejí mléko, mléčné výrobky, hovězí, i skopové maso, které je stále ve větší v oblibě. Samozřejmě se prodává domácí chléb, který je zadělávaný kváskem a vydrží i měsíc. Nejzdravější produkt v tomto kraji je včelí med. V sezoně, když se zadaří, vydělají si důchodci na prodeji borůvek a jedlých hub i nějakou korunu k důchodu.
Jedete li po silnici z Volar k Lipenskému jezeru, je asi v půli cesty farma, kde nabízejí nejen domácí produkty ale i podívanou pro děti a dospělé – domácí zvířata, formou ZOO a navíc velké stádo jelenů a laní. Divili byste se, kolik lidí má díry ve svých vědomostech. Jedna městská dáma si pletla telátko s kolouškem.
Prostě na Šumavě se narodil nový fenomén – podnikání v domácnosti se vším, co se dá zpeněžit. Dohnala je k tomu nezaměstnanost
