Kůrovec ničí Šumavské lesy, tvrdí Miloš Zeman, Jihočeský hejtman Jiří Zimola a všichni ostatní, kteří se chtějí politicky zviditelnit. Kdo vstoupí do lesa a ne jenom na Šumavě, ví, že nejvíce škody nadělá nezodpovědný člověk, bez vztahu k přírodě..
V nedávné době se přehnal, hlavně přes Šumavu, orkán Kyril. Byla to smutná podívané a zároveň varování, že příroda je silnější než člověk, který byl vychováván tvrzením, že umíme „poručit větru a dešti". Byla to smutná podívaná na polámané stromy, z kterých zbyly jenom pahýly trčící k nebi a zlomené kmeny přeházené přes sebe jako sirky.
To co následovalo, byla větší tragedie než orkán Kyril. Přišel „člověk" s těžkou těžařskou technikou, vtrhl do polomů, vytěžil vše, co se dalo zpeněžit a zůstala po něm doslova „měsíční krajina", hluboké jámy zalité vodou a křížem-krážem až metr hluboké jizvy od těžařských strojů, kde „sto let houby neporostou".
Umí si někdo představit, jak by dopadl Šumavský les, který je uschlý od napadeného kůrovce, ale u země je již nový život v podobě mladých stromků a nezodpovědný (chamtivý) „člověk" pustí do těchto míst těžké těžařské stroje?
Znám místa, a ne jen na Šumavě, kde se v lesích, před dvaceti lety, těžilo dřevo jenom těžkými traktory a dodnes se v těchto místech les nemůže vzpamatovat.
Zpráva z tisku:
Aktuálně v Národním parku Šumava pracuje 162 lesních dělníků s motorovými pilami, 26 těžkých těžařských strojů - harvestorů, 20 univerzálních kolových traktorů, 18 lehkých vyvážecích souprav a 20 malých pásových vyklízečů!
Topit biomasou je ekologické, jenže „luxování" lesa kvůli výrobě dřevní štěpky, přírodě moc nesvědčí.
Dříve, zřejmě věděl hajný co činní, když honil báby z lesa, které nosili víc klestí, než měli a těžbu dřeva z lesa obstarávali koně.
