Věk iluzí

Milý pane, revoluce v roce 1989 přinesla nám všem především svobodu. To se nedá popřít, byť tato svoboda je hodnotou relativní, protože ne každý si jí cení stejně. Sametová revoluce však také byla jednou velkou iluzí, ze které se vzpamatováváme dodnes. Byla to iluze o morální úrovni národa. Revoluční dny zajisté ukazovali ty naše lepší stránky, byť to mohla být leckdy jen přetvářka.

To, že jsme si vybojovali svobodu a zřídili demokratické zřízení z nás nedělá lepší lidi. Naopak, svoboda i demokracie potřebují k tomu, aby přežily a zprostředkovávaly člověku hodnoty s tím související, určité morální klima. Konečně i pád Říma nám ukazuje, kam spějí všechny lidské vymoženosti, když morálka upadá.

Revoluce dala člověku nové příležitosti. Slušný člověk to jistě využil k vlastnímu prospěchu i k prospěchu společnosti (vzdělání, uplatnění se, občanské iniciativy), zatímco křivák rovněž k prospěchu vlastnímu, ale na úkor ostatních. A že těch křiváků bylo a je tolik, to není chyba revoluce.

Re: Věk iluzí

Havel byl představitelem lidí, kteří se v dobách, kdy to bylo velmi obtížné, dokázali postavit proti režimu za práva člověka. Jeho morální kredit nelze zpochybnit. Má také velkou zásluhu, že díky svému kreditu a ideám dokázal dát porevoluční době ideový směr a vedení v prvotních dobách amatérismu, že předkládal i jiné než materiální hodnoty. Havel byl výraznou osobností, která ovlivňovala politiku, ale byl a je na druhou stranu člověkem poněkud nepraktickým a odtrženým od každodenní reality. S ním odešel z politiky poslední nepragmatik a idealista. Současná politická garnitura je ryze praktická a veskrze pragmatická, ideje jí slouží často jen pro odlišení jednotlivých zájmových skupin.