ČR = vietnamská tržnice.

  První dojem cizince po překročení naší státní hranice ve Strážným, je pro něho šok, pokud neodolá a ze zvědavosti navštíví stejnojmennou obec. Již z dálky bije do očí honosná stavba „Ingo casina a.s." (spíše prádelny), která jak se mylně zdá, patří k vietnamské tržnici. Tento kolorit neodmyslitelně patří ke všem hraničním přechodům v republice.

Jsem amatérský fotograf, a protože „Šumavu" miluji a z větší části jí mám z české strany již zpracovanou, rozhodl jsem se, že si pořídím snímky z druhé strany hranic, ubytoval jsem se ve Vimperku a odjel jsem za krásou „Bavorského lesa"

Při návratu od „sousedů" jsem po přejezdu hranice najednou  před obcí Strážný začal cítit nějakou změnu, přišel jsem na to záhy, příslovečný pořádek, který je na bavorské  straně samozřejmostí, zde nenajdete, ale opak je pravdou a dobrý dojem to rozhodně nedělá. Nejdříve vás přivítá zbytek umírající tržnice s několika stánky, které se snaží něco prodávat, ale zřejmě se nedaří, protože vietnamští prodejci jsou seskupeni u jednoho a  mastí karty a okolí je poseto zbytky již zkrachovalých stánků, nakonec dojedete na rušné místo a máte na vybranou, kde utratit peníze (samozřejmě, že jenom cizinec zde může nakupovat, pro Čechy je to zde drahý) a od toho jsou tu vietnamští trhovci a jejich lákavé nabídky zboží nejnižší kvality, ale světových značek, které prodavači vychvalují a doporučují za originální. Dostanete zde spoustu kýčovitých výrobků, na kterých si hlavně Němci potrpí a které jsem viděl uspořadané u většiny domků na druhé straně hranic, trpaslíky počínaje přes různé druhy domácích zvířat a konče čapí rodinkou. Samozřejmě, že zde najdete textil, obuv, hodinky a spoustu výrobku ze dřeva a proutí. Marně budete v té spoustě hledat český výrobek. Ptám se sám sebe, kdo povolil těmto lidem provozovat tuto činnost a proč?  Zřejmě nedostatečné zákony - poslanecké sněmovny, neboť dnes v tomto státě dostane každý živnostenský list, řidičský průkaz a i státní občanství.

U sousedů se také nabízejí a prodávají výrobky pocházející z Asie, ale na vyšší úrovni prodeje v upravených značkových obchodech (Kik, Tedy) se zárukou.

Při odjezdu ze Strážnýho, je vidět okolo tržiště (zázemí) neskutečný nepořádek, ale obecní představitele to zřejmě nechává v klidu, hlavně  že jsou v obecní kase peníze a representace České republiky je věc až druhá.

Při pokračování cesty do vnitrozemí, mimo krásných přírodních partiích podél nové silnice je vidět i změny. Bývalé tržiště v Hliništi a Řásnici zmizeli, ale co dále zůstává, od hranic až po Vimperk, snědé dívky na svých „štaflech" mávajících na auta cizích SPZ Zřejmě nikdy z těchto míst nezmizí, zrovna tak jako tržnice na hranicích. Asi to patří k „representaci" našeho státu a navíc by státní pokladna přišla „o nemalý peníz", který tito „podnikatelé" do ní odevzdávají.

Uspokojen při cestě pohledem na krajinu pod Boubínem, nabitý dojmy a celodenního výletu, zaparkoval jsem u hotelu ve Vimperku a šel jsem se ještě na chvilku projít po městě. Byl jsem nadšen z místních křivolakých uliček  a nádherné polohy města a hlavně nové cukrárny, kterou by měl každý, kdo do tohoto města zavítá, navštívit. Spokojen na duši i na těle jsem se volně loudal k hotelu. S moji  „blaženosti" mne vyrušil hlouček zfetovaných snědých „týnejdřů", kteří obtěžovali kde koho, kdo šel okolo, hlasitým pokřikováním a fyzickým obtěžováním, snažil jsem se vyhnout střetu, ale nepovedlo se, dostal jsem aspoň nabídku; „dědku pojď mě ho vyhulit"!  Zřejmě demokracie se dostala i do těchto míst.