Podle jedné části lidí je Miroslav Kalousek maximální profesionál a politik, který myslí za dva rohy dopředu. Něco jako superpočítač hrající šachovou partii. Podle jiných ztratil glanc a kupí chybu za chybou. Ale kdo rozhodne, kde se schovala pravda?
Poslední rok Miroslava Kalouska je ale opravdu tristní.
Jeho teorie, že vládní finance se dají zachránit jenom zvyšováním daní a škrtáním výdajů na tělesně postižené, má řadu kritiků i mezi velmi pravicově orientovanými ekonomy.
Další z oblíbených tezí, totiž že zvýšením DPH nebyla nijak omezena spotřeba domácností a na mizerném výběru daně jsou vinny jiné důvody, rozmetali na cucky opravdu všichni lidé pravého, středového i levého smýšlení. Když vláda zvyšuje daně každý rok, pak se lidem nechce utrácet. Bojí se, že za rok se to bude opakovat a oni pak nebudou mít dost peněz na svoje výdaje, Tak raději šetří a shromažďují hotovost. Ministr financí Kalousek je asi poslední, kdo tvrdí, že Lafferova křivka v České republice nefunguje.
Políček pokřikujícímu kolemjdoucímu ukazuje na nevyrovnanost a nervozitu. Což je problém, ale nikoliv smrtelný hřích. Celkem se nikomu nic nestalo, jenom ministr ukázal, že se mění na poněkud nestabilní výbušninu, se kterou je třeba zacházet opatrně a předejít explozi.
Chlapácké postavení se za Vlastu Parkanovou by bylo lidsky pochopitelné, pokud by z něj všude nekoukaly divné věci. Když si přeříkáme argumenty pana Kalouska, zůstane nám vlastně jeden jediný, který je konzistentní a stojí za řeč. Nákup letounů CASA za podivných podmínek a za velmi podivnou cenu bylo politické kolektivní rozhodnutí a odehrálo se podle politicky rozhodnutých pravidel. Takže nemůže jít o trestný čin konkrétního politika. To je ale hodně divná logika, podle které bychom dospěli k tomu, že jakékoliv politické kolektivní rozhodnutí není možné přezkoumat a je v plném rozsahu mimo oblast trestního práva. Což je zjevně naprostý omyl.
Politické svobody a také poslaneckou imunitu máme od toho, aby nemohly být trestné politické názory, politické projevy. Imunita tu není kvůli rozhodnutím, která jsou sice „politická“ ve smyslu tom, že je dělají politici, ale ve skutečnosti jsou to rozhodnutí ekonomická týkající se peněz daňových poplatníků. Navíc vydání k trestnímu stíhání není odsouzení. Ať policie dokazuje a zkoumá, případně státní zástupce podá obžalobu, ať soud soudí a my uvidíme, jak se celý zamotaný případ kousek po kousku odehrál. Mohu klidně předpokládat, že se ukáže nevina paní Parkanové a jako její provinění zůstane jenom naivita a důvěřivost. Třeba se ukáže, že se ničeho nedopustila, pouze se řídila systémem tak, jak ho nastavili jiní: Kalouskové, Hávové a Omnipol, Muselové, Bartákové a další.
Pak by se ale soud, který by osvobodil paní Parkanovou, stal nutně a neodvolatelně veřejnou obžalobou Miroslava Kalouska. Možná právě proto je ministr financí tak strašně nervózní. Možná proto telefonuje vyšetřovateli a (pokud můžeme věřit tomuto policistovi) dokonce mu nepokrytě vyhrožuje. Pan ministr se nebojí o Vlastu Parkanovou, ale bojí se o sebe.
O tom, zda je Miroslav Kalousek genius a světec nebo divný a nepopulární čert, rozhodnou jedině voliči. Zatím to pro pana ministra nevypadá zrovna dobře a publikum mu ukazuje spíše palec dolů. Možná nejlepší by pro něj bylo, aby odešel z vlády sám dříve, než ho jeho staré skutky doženou a ztrestají.
