Je to těžký boj: Který ministr vlády je nejméně kompetentní a páchá největší škody? Někdo odpoví: ministr Drábek. Jiný nabídne školníka Dobeše. Samozřejmě je tu horký favorit ministr Kalousek. Mám další tip, nenápadného chlapíka s patkou. Dopravního Dobeše.
Pan ministr dopravy Pavel Dobeš je možná dokonce naprosté většině občanů této země neznámý. Moc se necpe do záře reflektorů, a pokud se cpe, tak zřejmě postává jinde, než ty reflektory. Ale o to potměšile škodlivější je. Na úřad nastoupil během jedné ze smrtelných křečí své strany Věci veřejné 1. července 2011. Seriozně se dá říci, že za dobu působení udělal v podstatě tři věci.
Tou první je, že se mu podařilo potvrdit ve všech aspektech podezření z doby příchodu do funkce – totiž, že je to nekompetentní člověk, který není odborník na dopravu a pouze obtížně by se hledalo, na co vlastně odborníkem je. Během působení na ministerstvu neposunul dál nic, nevyřešil žádný z problémů rezortu. A dokonce by se dalo říci, že se o to pro jistotu ani nepokusil. Jsem dalek toho, abych požadoval na ministerstvu dopravy dopravního inženýra, je to politická funkce. Ale politik také musí během několika měsíců prokázat, že je schopen nasát problematiku, orientovat se v ní a přispět k řešení problémů. Což se, pan ministr jistě promine, naprosto nestalo.
Za druhé. Ani pan ministr Dobeš se nepokusil postavit do latě zhýralé manažery Českých drah a jejich půlmilionové platy. Když má náměstek generálního ředitele Českých drah 500 tisíc korun měsíčně a ještě je členem představenstva, čímž porušuje zákon, měl by ministr ihned jednat. Taková situace je nepřijatelná, naprosto neakceptovatelná a už vůbec není jasné, jak se může tento náměstek (místo toho, aby se zpovídal ze své nenasytnosti) v současnosti dokonce ucházet o post generálního ředitele SŽDC. Co je ale strašlivé – ministr Dobeš již minimálně půl roku ví o tom, že z veřejných peněz je vypláceno neoprávněně půl milionu korun každý měsíc a tento ministr proti tomu nejen nehnul prstem, ale dokonce tento stav, jak se říká, „pokryl“.
Za třetí. Jak se blíží politická smrt ministra Dobeše (ta nastane při nejbližší rekonstrukci vlády), pan ministr začal být fascinujícím způsobem činný v personálních věcech. Snaží se v rámci přípravy na zákopovou válku dosadit na maximum míst svoje nejvěrnější lidi, aby v nejlepších tradicích své strany naplnil její proslavenou strategii proniknutí do státních struktur a podojení veřejných rozpočtů. Takže výběrové řízení na generálního ředitele jedné z největších společností v zemi (již zmíněné SŽDC) se stíhá za 14 dnů, v podstatě v utajení a bez toho, že by byla vyhlášena jakákoliv transparentní kritéria pro výběr. Daleko široko se šušká, že již dopředu je jasným vítězem právě onen náměstek Českých drah, který si tak chrochtá ve svém půl milionu měsíčně.
Nepřekvapuje tedy, že odbory v SŽDC (mimochodem, tato organizace má 17 tisíc zaměstnanců), jsou poněkud rozladěny tím, že jejich nový šéf je vybírán v poklusu a jako poradce při tomto výběru působí agentura, o které dosud nikdo pořádně neslyšel. Že výběrové řízení bylo vypsáno na základě zápisu Správní rady SŽDC, který ale nikdo neviděl a není ověřený, protože členové rady se nemohou dohodnout, co si vlastně odhlasovali. A tedy, zda vůbec mělo být toto výběrového řízení vypsáno v daném termínu a tak dále. Pan ministr to celé kolem výběru šéfa SŽDC tak zmastil, že i když někoho jmenuje, kdo ví, zda soudy celé řízení nezruší pro zmatečnost. A to by byl teprve kalup a ostuda. (Na tom nemění vůbec nic fakt, že přihlášených je prý 25 - pokud bez kritérií vybítám z pěti nebo pětadvaceti, je počet v podstatě vedlejší, stejně si mohu udělat to, co si umanu.)
Ministr, který ani neumí věci zorganizovat tak, aby byl seriozně vybrán šéf největší společnosti, jakou má v rezortu, takový ministr nemá na svém postu co dělat. Pardon pane ministře, ale toto je vaše konečná. Vystupovat!
