Věřili jsme opravdu všemu, co nám strana předhodila? 2

NEKOPEJME DO MRTVOL, NEJSME JAKO ONI. BEZE ZLOBY ZAVZPOMÍNEJME NA MODLY, KTERÉ STÁLE ŽIJÍ V JEJICH SRDCÍCH. To se ví, že pohrobci stále žijí a doufají, jak zatočí se zrádci všemi, se svým nepřítelem. Oni nezapomněli, kdo jim ukázal cestu jak zakroutit slušným lidem krkem, protože kdo nešel s nimi, pochodoval dle jejich soudu KUPŘEDU PRAVÁ. Oni ale nemají paměť, pošlapali právo díky licoměrné Jaltské dohodě a později s pomocí neochvějných ochránců demokracie, tanků T - 34. Ale mělo to také své klady. Je pravda, že zaplnili věznice a lágry, to oni nepopírají, vždyť když se kácí les, tak po gottwaldovsku i třísky létají. Ale kolika jen desetitisícům lidí zajistili práci ve vězeňské službě? I československý kat začal plnit normy. Jejich paměť je prazvláštní, ke špíně duševní, fyzické a všudypřítomnému zmaru se nehlásí a nic si nepamatují. Stavby míru a socialismu ale stavějí okázale na odiv, že český prosťáček nabyl dojmu, že v tomhle koutku Evropy bylo před Únorem jen bejlí, všechno prožrané červotočem a kázal nám Praotec Janeček a podle toho to taky vypadalo. Nebýt Lenina, Stalina a  a pospojovaných proletářů, hledajících to lepší tam, kde ani nemohlo být, kde bychom mohli dnes žít. V zemi, kde zítra znamená teprve pozítří. Jít jejich cestou znamenalo bloudit a zkoušet nový politický systém stylem pokus omyl. Kampak by nás asi zavedla  střelka míru a socialismu? Ti chytřejší a slušní jsou přesvědčeni, že do perdelice nebo pihele tmavýho. Tomu však blouznivci zbloudilí nevěří, o čemž svědčí jejich FAN KLUB STEJSKALOVÉ, halasící menšina českého politického kotle.

Celé Rusko vzpomíná na Iljiče Lenina,

jak dal Rusku dobrou vládu,

jak pracoval do úpadu.

Jak boháče učil práci,

co v něm celý svět dnes ztrácí.

Že i malé dětičky

znají o něm básničky.

My ženy tkadleny - od strojú snovacích,

sukařky a pletařky od strojů mykacích.

My ženy z vatovny - pomocné dělnice

voláme " SBOHEM " upřímně ze srdce

náš milý soudruhu Klémo Gottwalde.

Tvé jméno - jak příslib příštích dnů

zářivé světlo na cestě k socialismu

a stroje zpívají Kléma,Kléma,Kléma.

Jedni věřili z nedostatku intelektu a informací, druzí mysleli na blaho svých dětí a kopali jim hrob. A ti třetí jsou nevyzpytatelní a zřejmě nepoučitelní. Mnohdy si nevidí do huby a co mají v hlavě zjistí patologové.

A čtvrtí? Inu Kocourkov. Smrádek, ale teploučko.

Já věřím v lepší nové a šťastnější zítřky! Nepotřebuji léčit v příslušném zařízení? Prosím, hoďte na mě síť!