Kde jsou ty doby, kdy jsme museli držet hubu a krok. Čas oponoul trhnul a někteří si představují vše jako Hurvínek válku. A najednou nechtějí tihle političtí pubescenti naslouchat svým Spejblům a metelí se svými problémy vejš.
Musí to být hodně lákavé si zahrát hlavní roli, i když herecké umění ctí jedno základní pravidlo, že není malých a velký rolí, jsou jen malí a velcí herci a špatný herec, který nevydrží dvě hodiny hanby. Angažmá ve Zlaté kapličce je snem každého, kdo jen přivoněl k prknům znamenajícím svět. Vždyť Pražský hrad je také takovou kapličkou pro politika. Jen hledat ty cesty vzhůru, pomalu stoupat po Starých zámeckých schodech k výšinám. Nebo zvolit cestu méně namáhavou a připlížit se pěkně zvolna plazením Jelením příkopem. Ale určitě cesta pohodová vede tiše poťouchle ze zálohy od Pohořelce. Existuje riziko, že si na zámeckých schodech zlomíte nohu, protože se v podzámčí chodníky neuklízejí. V Jelením příkopu zase přeslechnete příkaz Stůj, kdo tam a splést si vysokou s politickým ušákem, to si pak zdůvodní i bažant Hradní stráže. Ale co to zkusit cestou zajímavější, kudy chodí celá procesí zvědavců a je možnost pohovořit si se svými krajany, rozdávat úsměvy i autogramy. Každý návštěvník ze vzdálenějšího kontinentu bude pyšný na to, jak jejich kontinentální souputník dokazuje, že to nejsou jen auta a špičková technika. Kromě schopných manažerů se naskýtá i jiná příležitost ukázat světu, že ze země vycházejícího slunce vyjde i nová hvězda.
Jak je to s tím pánem Vladimírem, který nikdy nic nezkazil a byl proto jedním z našich oblíbenějších politiků, tak ten se nikam okamurovatě necpe a tiše vyčkává. Jeho bezelstnému úsměvu salonního komunisty a ekonoma dokázala tenkrát skvěle sekundovat další oblíbená politička paní Petra, ovšem s jinými odbornými znalostmi a přednostmi. Taky moc oblíbená, ta se dnes spokojeně usmívá, začala radit na dobré adrese, když její politická kariéra skončila. Co dělají ti moudřejší po předem prohrané bitvě? Ustoupí a čekají na svou novou příležitost. On rychle pochopil, že cesta k soudům nejvyšším není asi ta pravá a nechává v tichosti běžet astronomický čas, tolik potřebný k dovolání. Proč s takovým halasem a tartasem hned rozdávat moudra na všechny strany, není kam spěchat, soud se z Brna neodstěhuje. Proč hned volat jako trhovec ze Zelňáku, který to požene všechno vejš?
Hlavně bych oběma popřál, aby až půjdou od soudu, nespadli pod šalinu. Přejetí kandidáti se nedostanou ani k Evropskému soudu pro lidská práva. Jak se zachová ten Nejvyšší, to vám nepovím, nejsem dobrý křesťan. I když je mi milejší Desatero než morálka některých hradních adeptů.
P.S. Prý je zapotřebí přepsat ústavu, aby přímá volba prezidenta nebyla aktem, kde se vlk nažere a koza zůstane celá. Vůbec celá ta suita, která doprovázela výřečného kandidáta na cestě do budovy soudu, byla milá od pohledu. Jeho právní zástupkyně si postěžovala, kolik času jí zabralo sepsání stížnosti. 26 stránek textu x 2 hodiny, to bude palmáre k výsknutí, pěkně velká malá domů do kapsičky. A ještě nějací páni v doprovodu, kteří připomínali zlaté časy raného kapitalismu v Čechách. Chyběl jen hogo fogo Mercedes s pancéřovými skly.
Já sám osobně bych si přál vidět na Hradě někoho férovějšího s minulostí nepošpiněnou mravy mluvící menšiny. Ale to asi neprojde, protože tenhle národ se řídí heslem, že každý slušný Čech má v rodině dvě černé ovce. Emigranta a komunistu. Nějak si na tento fakt mlčící většina zvykla a je jím snad úplně jedno zda nás bude reprezentovat usměvavý číman s pokřivenou páteří nebo někdo, kdo se může každému podívat zpříma do tváře i když s hlavou trochu nachýlenou.
Škoda, že cimrmanovské divadlo hostující u S + H pomalu končí. Po mnoha řízeních, dovoláních a odloženém termínu to bude taková hezká tečka za první přímou volbou a mým povídáním.
