Dostal jsem k narozeninám veselý houbový stolní kalendář, kterému vévodí na přední straně statný pravák. Ale tím všechna krása končí.
Je to vlastně kalendář hub, které jsou zásadně, až pár výjímek nevzhledné, nejedlé a pokud ano, nepříliš chutné.
Ale jedna houba mne zaujala svou odlišností s předlohou. Špička Wynneova nebo Wynneové?
Tuto křehkou a z kulinářského hlediska nezajímavou houbu objevili angličtí botanici, Berkeley a Broom, z nichž se později stali zakladatelé nového vědního oboru - mykologie. A pojmenovali ji po mladé teprve sedmnáctileté velšské dívence, útlé v pase, nožkou drobnou a kloboučkem bezstarostně posazeným.
Jak dopadla ona mladá dáma? Nejen její útlý pas přidal na vážnosti, drobná nožka, byť sošnější zůstala skryta v módes róbes kostýmu až po kolena a klobouček jen podle role. Vyrostla z ní slavná sopranistka Edith Sarah Wynne.
Ale mnoho věcí nezapadá do sebe. Drobná houbička dostala latinské jméno marasmius winnei nikoliv winnae. Špička tedy byla bez diskuze rodu mužského a znamená to tedy, že se oba páni zmýlili a paní Wynne se do atlasu hub dostala pouhou náhodou? Marasmius neboli špička sa volá po slovensky tanečnica. Neskotačili ve skutečnosti oni botanici v lesíčku listnatém s hochem? Já bych se ani nedivil! Kdo posouval v té době hranice znalostí kupředu? Jeden z nich byl určitě flanďák, jak říkají vtipně ateisté černoprdeláč a ten druhý raději nedomýšlet.
Jako bych viděl starou Kelišku z velšských Hoštic, běží přes celou náves a volá ,,Už je to tady lidičky, Sodoma, Gomora, já to dycinky tvrdila,,.
