Zemřela nezávislost České televize, demokracie se zmítá v agónii. Skončil Václav Moravec

Závěr nedělních Otázek Václava Moravce šokoval český veřejný prostor. Po více než 21 letech odchází z České televize Václav Moravec, ikona nezávislé žurnalistiky a představitel absolutní vyváženosti našich veřejnoprávních médií.

Netřeba si zastírat, že prohlášení Václava Moravce v nedělních Otázkách Václava Moravce se rovnalo bombě, kterou do české veřejnosti hodil sám Václav Moravec a kterou důsledky, jež způsobila, nelze než přirovnat k bombě atomové, jež zasáhla všechny, pro které byl Václav Moravec nejen jejich Václavem Moravcem, ale též Václavem Moravcem ikonou, Václavem Moravcem etalonem, Václavem Moravcem vzorem a v neposlední řadě Václavem Moravcem mluvčím liberální demokracie a hodnot, jež vyznáváme my všichni, kteří jsme Václava Moravce obdivovali, kteří jsme Václavu Moravcovi fandili a pro něž byl Václav Moravec majákem a světlem v tmách, které nastaly poté, kdy se po nešťastných volbách chopili moci ti, proti nimž se Václav Moravec vždy statečně stavěl silou vší své nezávislé a veřejnoprávní autority.

Václav Moravec ve svém rozloučení s diváky jasně pojmenoval, co ho trápí a co trápí nás všechny, kterým není lhostejná nezávislost našich veřejnoprávních médií a kterým tedy není lhostejná ani naše liberální demokracie. „Děje z poslední doby mě utvrdily v tom, že za současných podmínek už nemohu dál garantovat nezávislost redakční práce a kritickou reflexi událostí, jak se o nich zmiňuje preambule Kodexu České televize.“ Ztráta, kterou Česká televize, potažmo celá česká nezávislá žurnalistika, tímto odchodem utrpěla, je však ve svých důsledcích mnohem vážnější, než si kdokoli z nás dokáže představit. Jde o přímý útok na naši demokracii, protože „Václav Moravec byl k odchodu donucen. Je to symbol hnusné doby a Babišova vládnutí,“ jak trefně poznamenal Pavel Šafr z internetového deníku Forum 24, dnes již jeden z posledních bojovníků za nezávislou žurnalistiku, kteří ještě stále pevně stojí za naší demokracií.

A nijak nepřeháníme, když klademe rovnítko mezi vynuceným odchodem Václava Moravce a obavami, že nastává agónie naší liberální demokracie, pro niž byl Václav Moravec symbolem. Hrubý politický nátlak nových mocipánů a špinavou kampaň proruských temných sil sice statečně bojující, ale slábnoucí Václav Moravec bohužel nakonec ustát nedokázal. V posledním vzepětí svých sil se ještě dokázal, aby se vysmál a ukázal své pohrdání vládním fašistům a populistům, přenést přes svou zásadu nikdy nepozvat to nejodpornější politické stvoření naší doby, Tomia Okamuru, do svých Otázek Václava Moravce, když mu umožnil účast na své derniéře, aby národu ukázal, s kým má tu čest. Nikoli překvapivě pak dopadlo v posledních Otázkách srovnání liberálně demokratických politiků (reprezentovaných Markétou Pekarovou Adamovou či Miroslavou Němcovou) s proruským polofašistou Okamurou pro téhož zcela tragicky. Poslední husarský kousek ikony naší žurnalistiky, kterým dopsal slavnou kapitolu svého působení v České televizi.

Východní žumpa tedy zdánlivě zvítězila. Ale to bylo opravdu jen zdání. Víme, že na den 21. března chystá Milion chvilek svou obrovskou demonstraci na Letné, na níž se již dnes předpokládá účast snad i milionu či dvou milionů našich občanů. A my nebudeme demonstrovat jen za prezidenta Petra Pavla. Dnes už je jasné, že budeme demonstrovat i za Václava Moravce. Za hodnoty, za liberální demokracii, za slušnost, za nezávislou, vyváženou a objektivní žurnalistiku, za televizní poplatky, které jsou alfou a omegou takové žurnalistiky, kterou potřebujeme. Teď už nemůže nikdo z nás zůstat stranou. Po odchodu Václava Moravce už jde o všechno.