Vláda ztratila zábrany, nůž zabodnutý do zad předsedy Senátu je útokem na nás všechny

Česko z konání Babišovy vlády zachvátilo zděšení. Po útocích na prezidenta, jemuž vláda brání ve vykonávání jeho pravomocí, a po pokusu o likvidaci našich veřejnoprávních médií vláda tentokrát zabodla nůž do zad předsedy Senátu.

Že konání vlády už není žádná legrace, vnímají naši občané velmi intenzivně. Už od počátku jejího mandátu sledujeme se stoupající nevolí a s neustálým zděšením, co vše je možné, a dnes už si prakticky všichni klademe zásadní otázku: Může naše demokracie přežít bezprecedentní řádění vládní soldatesky?

Začalo to téměř nevinně, když se dnešní vládní garnitura po svém vítězství v loňských parlamentních volbách (o němž už dnes víme, že bylo dosaženo jen pomocí lží a hrubých útoků na představitele demokratických stran) vysmívala lidem, kteří se nebáli postavit se na stranu liberálně demokratických hodnot a jasně deklarovali, že se nové totalitě nehodlají podvolit. Kolik jen ústrků a ponížení si museli vytrpět ti nejlepší z nás, ať již hovoříme o Petru Fialovi, Evě Decroix, Danuši Nerudové či Markétě Pekarové Adamové. Že začíná vláda síly a bezohlednosti, pocítil jako jeden z prvních bytostný demokrat a ochránce našich hodnot Vít Rakušan, jemuž bylo několikráte odepřeno právo na to, aby naši demokracii hájil na postu místopředsedy Sněmovny. A tím to zdaleka neskončilo.

Své by mohl o boji s hydrou nově nastupující totality vyprávět i představitel naší demokracie nejkovanější, sám prezident Petr Pavel. Podařilo se mu sice zabránit, aby ve vládě usedl snad nejkřiklavější případ novodobého fašismu Filip Turek, avšak cena za toto vítězství byla a je vysoká. Pan prezident je vládní klikou neustále vysmíván, urážen a jsou činěny pokusy o omezení jeho pravomocí, všichni si ještě pamatujeme, jak ministr Macinka bezohledně zašlapal prezidentovo právo vést delegaci na summitu NATO. Toto bezprecedentní umlčování našeho nejvyššího představitele, který v minulosti již mnohokrát dokázal, jak mu na naší vlasti záleží (vzpomeňme jen, jak se vždy dokázal postavit na správnou stranu při obraně naší vlasti, jak se dokázal ztotožnit s jasným směřováním k euru či ke Spojeným státům evropským a jak odsoudil pokusy malých škodičů v EU, aby si zachovali právo veta, které jen zdržuje a narušuje definitivní vybudování sjednocené Evropy plné hodnot), otřáslo českým národem a jasně ukázalo, s kým máme v podobě nové vlády tu čest. Leč nedosti na tom.

Hrubý útok vlády na naše veřejnoprávní média jsme již několikrát v našich článcích rozebírali, rovněž tak snahu vládní garnitury o naše zatažení pod ruské jho. Nově můžeme zaznamenat pokusy zalíbit se další totalitě – nenasytnému čínskému drakovi. Jak jinak si vysvětlit poslední vládní exces, když bylo předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi zabráněno zvláště hrubým způsobem v jeho cestě na Tchaj-wan, přičemž se vláda v tomto případě naprosto nerozpakovala sáhnout i k násilné metodě, když byl Miloši Vystrčilovi vládou zabodnut nůž do zad a nádavkem odepřeno vládní letadlo, které ho mělo na Tchaj-wan dopravit. Každému soudnému člověku je jasné, že když předseda Senátu nemá k dispozici letadlo, nemůže letět, a když má nůž v zádech, nemůže pak ani sedět, ani ležet, lhostejno zda v letadle, v autě nebo ve vlaku.

Nešlo však jen o nůž v zádech předsedy Senátu. Vláda tímto útokem napadla nožem také univerzity, podnikatele, kulturní frontu, tedy všechny ty, kteří by na Tchaj-wan letěli společně s Milošem Vystrčilem. Je třeba vzít rovněž v potaz, že člověku a občanovi Miloši Vystrčilovi, který se sám identifikuje jako Tchaj-wanec, bylo zabráněno v cestě do jeho druhé vlasti, což je v přímém rozporu nejen se zásadami zahraniční politiky, ale i se zásadami slušného lidského jednání. Ale to pořád není všechno. Nůž do zad dostal symbolicky i samotný Senát Parlamentu České republiky, neboť napadení jeho vrcholného představitele nelze chápat jinak než jako napadení samotné instituce. A že se v útoku na Senát jedná o napadení samé podstaty naší demokracie, není asi třeba dlouze vysvětlovat.

Nůž do zad Miloše Vystrčila je bohužel smutným symbolem. Jde o nůž do zad nás všech, jde o nůž do zad naší liberální demokracie. Vláda už ztratila všechny zábrany a je jen na nás, co uděláme. Předseda Senátu Miloš Vystrčil dnes krvácí z rány na zádech za nás všechny. Zachráníme Miloše Vystrčila? Zachráníme Senát? A zachráníme naši demokracii?