Okamurovo kamarádíčkování s Ficem je skandální. Slovenskou vládou je třeba pohrdat

První zahraniční cesta nového předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury směřovala na Slovensko. To by bylo v pořádku, kdyby na Slovensku vládly hodnoty. V současné situaci je však kamarádíčkování s Ficem chucpe.

Kdo se chce kamarádit s Ficem, ten by se klidně kamarádil s Orbánem a ten, kdo by se klidně kamarádil s Orbánem, ten by se neštítil kamarádit třeba i s Putinem. To je tak obludná představa, že by ji mohla klidně a bez uzardění schvalovat snad jen nějaká odporná bytost.

Dosluhující vláda si byla těchto skutečností jasně vědoma a demokraticky vyjadřovala svůj odpor vůči Ficovi při každé příležitosti. Sám premiér Fiala Ficovu vládu často káral a lidé z vládních kruhů neopomenuli při každé příležitosti zdůraznit, jak odporný, barbarský a prokremelský režim na Slovensku za Fica vládne. Téměř ránu z milosti zasadil slovenské vládě český místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan, když v Bratislavě demonstroval spolu se slovenskými liberálními demokraty proti vládě Roberta Fica a když se i přesto Ficova vláda udržela jen tak tak u moci. Ale všeho dočasu.

Všechny tyto hodnoty však postavil extrémista Okamura na hlavu, když se zcela utrhl ze řetězu a jel se na Slovensko plácat po ramenou s předsedou vlády, předsedou Parlamentu i s prezidentem, a to se zcela scestnou myšlenkou, že je snad třeba napravit jakési tradiční vztahy. Hořké předpovědi našich liberálních demokratů se tak bohužel začaly naplňovat a Česko má už nyní evropskou ostudu, a to ještě nemá ani Filipa Turka ve vládě.

O to více je třeba poděkovat představitelům (bohužel) budoucí opozice, především Janu Jakobovi, Michaele Šebelové a Marku Bendovi, kteří hodnoty nezradili, Okamurovu cestu na Slovensko bez vlastní účasti důrazně odsoudili a rozhodli se v zájmu nás všech napravit, co Okamura pokazil, a navštívit Slovenskou republiku samostatně, aby celému světu demonstrovali a Slovákům připomněli, že Ficova vláda je jen bandou proruských trollů a ruských přisluhovačů. Jde o názor konzistentní, liberálně demokratický a především objektivní, jehož dosah a hodnotu však není tvor Okamurova typu naprosto schopen pochopit.

Výše jmenovaní politici nepochybují, že se zcela shodnou se současnou slovenskou opozicí a budou jejími představiteli důstojně přivítáni. Současně podle vyznění slov Marka Bendy podrobí morálnímu testu i současné slovenské vládní kruhy, když budou pozorně sledovat, zda se je představitelé současné slovenské vlády odváží přijmout a pohlédnout nepříjemné pravdě do očí.

Ať tak či onak, za hájení hodnot i přes současný útlak ze strany budoucí vlády je třeba výše jmenovaným liberálně demokratickým politikům poděkovat a vzdát úctu. Ukazují světu a Evropě, že hodnoty v České republice žijí a nevzdávají se.