Národ prostřednictvím svých volených představitelů odsoudil Okamurovy záchodové výroky

Výroky Tomia Okamury připomínající ten nejšpinavější ruský záchod vzbudily v české veřejnosti opravdové zděšení a pohříchu vůbec nebyly zlaté, jak bychom od záchodů reprezentujících odpor proti agresorovi oprávněně očekávali.

Naštěstí se však v naší politické reprezentaci ozvali zástupci skutečně demokratického spektra, kteří se v souladu se svými hodnotami nebáli proti skandálním výrokům Tomia Okamury ozvat a ve spolupráci s ukrajinským velvyslancem je nejen odsoudili, ale okamžitě zahájili politickou aktivitu k odvolání komerčního fašounka z čela Poslanecké sněmovny. V této souvislosti se opakovaně ukázalo, jak je dobře, že máme ve Sněmovně Marka Bendu, který se jako doyen našeho zákonodárného sboru celé věci ujal a přijal Okamurovo odvolání za své. Ukrajinský velvyslanec Vasyl Zvaryč navíc upozornil na skutečnost, že Okamurovy výroky jsou zjevně formovány ruskou propagandou (to už ostatně víme dlouho, ale přesto děkujeme ukrajinskému představiteli za to, že nám to připomněl), a našim demokratickým představitelům jasně stanovil směr, když vyjádřil očekávání, že orgány státní moci i občanská společnost Okamurovy výroky řádně vyhodnotí a posoudí jejich slučitelnost s vysokou státní funkcí, kterou Okamura v současné době zastává.

Zcela otřeseni pak byli Okamurovými výroky zejména: Michaela Šebelová ze STAN (“Jeho výroky jsou neslučitelné s výkonem funkce předsedy Sněmovny, musí se omluvit.“), Martin Kupka z ODS (“Výroky poškozují Českou republiku, byl to nenávistný projev, je to odporné.“), Marek Výborný z KDU-ČSL (“Skandální sada výroků vůči Ukrajině i Evropské unii, tohle není můj předseda Poslanecké sněmovny. Jak to máme vysvětlovat mladé generaci?“), ale pozadu nezůstali ani Vít Rakušan, Danuše Nerudová, Zdeněk Hřib, Matěj Ondřej Havel či Miroslava Němcová a celá řada dalších demokratických představitelů. Vždy korektní a politicky neutrální prezident Petr Pavel vyjádřil nad Okamurovým projevem znepokojení, což je jasný signál, že se děje něco nepěkného.

Naopak není nijak překvapivé, že představitelé současné vládní koalice celou věc zlehčovali, ministr zahraničí Petr Macinka si dovolil předvolat ukrajinského velvyslance, místo aby si předvolal právě Tomia Okamuru, a premiér Babiš dokonce odmítl Okamurovy výroky vysvětlit Uršule von der Leyenové, což už je zcela skandální.

Je tedy třeba si jasně říci, v čem jsou Okamurovy výroky skandální a odporné, a umožnit české veřejnosti, aby mohla tyto výroky řádně odsoudit a hlasitě pranýřovat.

„Nelze za peníze, které patří českým důchodcům nebo zdravotně postiženým občanům a rodinám s dětmi, nakupovat zbraně a posílat je k udržení nesmyslné války.“ Naopak, pane Okamuro. Právě tahle válka má smysl, protože Ukrajinci bojují za nás a za celou Evropu a za konečné zničení Ruska. Jen díky naší podpoře se ještě nenaplnila prorocká slova bývalého premiéra Petra Fialy, že Babiš zavolá Putinovi a vzápětí tu budeme mít ruské tanky. Jen díky těmto penězům zatím prozvání Babiš Putina marně, víte, pane Okamuro?

„Věřím, že naše republika vyskočí z bruselského vlaku, který navzdory varování vlády USA míří ke třetí světové válce.“ Nikoli, pane Okamuro. Jsme pevnou součástí Evropské unie a chceme sedět ve vlaku, který nás veze k prosperitě. Migrace je výzva, green deal je nutností, válka s Ruskem se vede jménem civilizace. Náš směr je správný, naše víra pevná, a přinejhorším zatáhneme záclonky a pojedeme pořád dál, pane Okamuro.

„Uršula von der Leyenová je nepříčetná.“ Kdybyste měl alespoň z poloviny tak zdravý rozum jako naše nejvyšší představitelka, pane Okamuro, to bychom si všichni oddechli. Kde je Evropa dnes, je z nemalé části právě její zásluhou.

„Penězovody totiž tečou všemi směry a každý na tom byznysu něco trhne. Západní firmy a vlády i ukrajinští zloději kolem Zelenského junty, co si staví záchody ze zlata. Ať si kradou, ale už ne z našeho.“ Tímto výrokem jste jen odhalil svou odpornou podstatu, pane Okamuro. Existuje celá řada studií, jež dokazují, že na Ukrajině sice trochu je korupce, ale v Rusku je daleko větší. Navíc právě odhalení, že někteří představitelé kolem prezidenta Zelenského měli zlaté záchody, jen dokazuje, že se s touto problematikou dokázaly ukrajinské úřady vypořádat a postavit se k celé záležitosti čelem. Byly snad odhaleny nějaké zlaté záchody v Rusku? Ne, a to svědčí o tom, že v Rusku se o těchto věcech mluvit nesmí a stovky zlatých záchodů zde zůstávají před veřejností utajeny. Dochází vám vůbec, že dělat z jednoho zlatého ukrajinského záchodu skandál je přímé ohrožení naší demokracie a zpochybňování pomoci našeho lidu dobré věci? Ne, pane Okamuro, takhle ne. Ano, Timur Mindič, spolupracovník a přítel prezidenta Zelenského měl zlatý záchod, to nikdo nezpochybňuje. Ale dochází vám, pane Okamuro, že prostřednictvím Timura Mindiče, tehdejšího představitele ukrajinského lidu, měli symbolicky zlatý záchod všichni Ukrajinci? To hned věci vypadají jinak, že pane Okamuro?

Ve světle všeho, co jsme si z úst Tomia Okamury museli na začátek roku 2026 vyslechnout, nemůžeme do nového roku hledět s přílišným optimismem. Ale neztrácejme naději – zloba, závist, zášť jistě za nějaký čas pominou. A je jen na nás, jak dlouho to bude trvat. První šanci máme už teď. Nechme si od ukrajinského velvyslance poradit a ukažme lidem Okamurova typu, že v České republice jim pšenka nepokvete.