Miloš Zeman je demokraticky zvoleným prezidentem tohoto státu, ať už se nám to líbí, nebo ne. Snaha zbavit ho pravomocí aktivací článku 66 Ústavy není nic jiného než další pokus Zemana za každou cenu eliminovat.
Aktuální snaha zástupců Senátu o aktivaci článku 66 Ústavy by snad mohla působit stejně komickým dojmem, jako když Jára Cimrman navrhoval v roce 1900 Františku Josefovi I., aby buď odstoupil nebo zemřel, kdyby nebyla míněna zcela vážně a nečišela z ní snaha si to konečně se Zemanem vyřídit. V období Zemanova prezidentského mandátu to není zdaleka první pokus, ale první takto razantní, který má navíc určitou naději na úspěch. Objevila se totiž zcela nová (a pro mě, přiznám se, překvapivá) strategie, totiž hra na starost o prezidentovo zdraví.
Doposud se operovalo především se Zemanovými sympatiemi k Rusku, případně k Číně. Pravidelně jsme se dozvídali, že prezident podrývá celistvost a svrchovanost republiky, její bezpečnostní zájmy (kauza novičok, jeho kritika činnosti BIS, jeho názor na problematiku Krymu, kauza Vrbětice atd.) Často jsme se mohli také dočíst, že jde o beznadějného alkoholika, hulváta a sprosťáka, který navíc trhá novinářům nožičky. Přestože už během prvního Zemanova prezidentského mandátu se řada médií i politiků snažila, aby občané konečně pochopili, že máme v čele státu senilního a věčně opilého starce, kterého by všichni slušní demokraté viděli nejraději na Vysočině nebo v Kremlu, a že volič Zemana může být jen idiot nebo proruský troll, jakýmsi nedopatřením Zeman zvítězil i v dalších prezidentských volbách a nastoupil druhý mandát.
S tím, že si Zeman udrží podporu nevzdělaných venkovských vidláků a neúspěšných zkrachovanců a že bude na Hradě strašit i v druhém prezidentském období, zřejmě řada demokraticky smýšlejících politiků tak zcela nepočítala, proto se v období druhého mandátu kritika výrazně zintenzivnila. Cíl byl poměrně jasný: předčasné ukončení druhého prezidentského období Miloše Zemana, ať už ho bude dosaženo jakýmkoliv způsobem. Poněkud naivně to např. přiznal v rozhovoru pro CNN Prima NEWS v dubnu 2021 senátor Tomáš Czernin (TOP 09): „Samozřejmě je to krajní možnost, ale když se prezident chová vlastizrádně, tak nic jiného nezbývá. Já bych připustil i tu druhou možnost (pozn. autora: aktivace článku 66 Ústavy v případě, že hlava státu nemůže svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat), protože tam není nijak explicitně stanoveno, z jakého důvodu není schopen vykonávat úřad. Asi by se nabízelo z důvodů zdravotních.“ Podobně se vyjadřovala i řada dalších politiků z tzv. demokratického spektra. (zdroj: https://cnn.iprima.cz/hrozi-zemanovi-konec-cast-opozice-ho-chce-odvolat-jini-chteji-vyckat-po-volbach-23596).
Tehdy zvažovanou ústavní žalobu pro velezradu nakonec sami senátoři zavrhli, bylo zřejmé, že při tehdejším rozložení politických sil by neměla šanci projít (v Senátu je potřeba k jejímu schválení třípětinová většina přítomných senátorů a ve Sněmovně třípětinová většina všech poslanců, přičemž hlasovat musí obě komory). Spoléhat se na to, že Zeman do konce mandátu „nevydrží“, zřejmě také nechtěli, i když to bylo přání řady umělců, kteří se svými sympatiemi k Zemanovým odpůrcům nijak netají. Nejvíce v této souvislosti prosluli třeba sochař David Černý či režisér Jan Hřebejk. Nová naděje vyvstala tedy až nyní v souvislosti se zhoršením prezidentova zdravotního stavu.
Tentokrát je však pokus o eliminaci Miloše Zemana doprovázen dojemnou hrou citů. Podle vyjádření řady politiků, kteří dříve nemohli přijít Milošovi Zemanovi na jméno a bez nadsázky by ho utopili na lžíci vody, je jim pana prezidenta velmi líto a rádi by mu pomohli. Bez výjimky všichni by si přáli, aby byl opět zdráv a fit, a ještě víc by si přáli, aby mohl vykonávat svoje prezidentské pravomoci. Situace je však vážná a bohužel budou neradi a v podstatě donuceni aktivovat ten článek 66, protože jiná možnost opravdu nezbývá…
„Jednání byla velmi důkladná a měl jsem z nich pocit, že nikdo ze vzniklé situace nemá radost. Mnohem přehlednější a lepší by bylo, kdyby pan prezident mohl normálně vykonávat své kompetence… a já to tady opakuji panu prezidentovi, aby pokud to bud možné, se jeho zdravotní stav zlepšil a mohl své kompetence zastávat.“ Miloš Vystrčil, předseda senátu (zdroj: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/milos-vystrcil-ustava-clanek-66-aktivace-prezident-zeman-mynar_2110192041_tzr).
„Přeji prezidentu Miloši Zemanovi hodně sil a brzké uzdravení. Zpráva Ústřední vojenské nemocnice o tom, že prezident Zeman není v tuto chvíli schopen vykonávat svou funkci, je velmi závažná. Je potřeba hledat shodu na dalším postupu napříč politickým spektrem.“ Petr Fiala, předseda ODS.
„Naše země se nachází ve velmi vážné situaci. Pokud není pan prezident schopen vykonávat pracovní povinnosti, je potřeba o tom nelhat a najít shodu nad tím, jak tuto situaci řešit. Citlivě a s důrazem na zájmy našich občanů. Panu prezidentovi přeji zdraví.“ Vít Rakušan, předseda hnutí STAN.
„Každý umírající člověk si zaslouží zachování lidské důstojnosti až do smrti. Vše ostatní jsou vážné informace, které musí řešit nejvyšší ústavní činitelé.“ Marek Výborný, poslanec KDU-ČSL. (zdroj: https://www.forum24.cz/nehorazna-hradni-particka-politici-reaguji-na-informace-o-zemanove-zdravi/)
Autoři výroků si zřejmě vůbec neuvědomují, jak pokrytecky a účelově jejich vyjádření vyznívají, a jaksi samozřejmě předpokládají, že jim jejich obavy o pana prezidenta budou uvěřeny a že zrovna tak jim bude uvěřeno, že nekonají účelově, ale v zájmu všeho lidu.
Zda byl a je Zeman dobrý, či špatný prezident, zda jeho konání bylo a je vždy ve prospěch občanů a ve prospěch České republiky, je na hodnocení každého občana našeho státu a do budoucna i na hodnocení historickém. Nikdo nevyčítá Miloši Vystrčilovi, Petru Fialovi či Miroslavě Němcové, že prezidenta kritizují nebo že mají jiný názor, než má on. Ale – Miloš Zeman je demokraticky zvoleným prezidentem naší země, zrovna tak jako Miroslava Němcová je demokraticky zvolenou senátorkou a Petr Fiala demokraticky zvoleným poslancem.
Aktuálně je prezident republiky nemocný a je hospitalizován. Aktuálně své povinnosti nevykonává (zrovna tak, jako by je nevykonával nikdo z nás, kdyby byl hospitalizován). Není v kómatu, je schopen komunikovat. Zrovna tak, jako při svých četných hospitalizacích bývalý prezident Václav Havel, rovněž demokraticky zvolený prezident této republiky, ať už se to komu líbilo, nebo ne. Ani on při pobytu v nemocnici nevykonával své povinnosti, ale byl schopen komunikovat a nebyl v kómatu. Nikoho ani nenapadlo aktivovat článek 66 Ústavy. I „Lex Svoboda“ (ústavní zákon č. 50/1975 Sb., kterým byl do Ústavy doplněn odstavec, v němž bylo stanoveno, že „nemůže-li prezident ČSSR vykonávat svůj úřad delší dobu než 1 rok, Federální shromáždění může zvolit nového prezidenta ČSSR na nové funkční období.“) byl přijat téměř po roce od doby, kdy začal mít vážné zdravotní potíže tehdejší prezident Ludvík Svoboda.
Demokratická koalice se často zaklíná Ústavou, často kritizovala prezidenta Zemana, že si ji vykládá účelově, že ji ohýbá a zneužívá ke svým záměrům. Snaha v dnešní situaci aktivovat článek 66 Ústavy je ze strany tzv. demokratických politiků tímtéž. Od těchto politiků je to nejen troufalé, ale i zoufalé, ubohé a trapné.
