Inspirací k následujícím řádkům byl článek „Ten nebo ta, ptají se komentátoři. Problémy jim dělá nebinární Alana“ (https://www.sports24.cz/ten-nebo-ta-ptaji-se-komentatori-problemy-jim-dela-nebinarni-alana/).
Velký rozruch na v současné době probíhající olympiádě v Tokiu vzbudilo Alan(a) Smith, americké sportovadlo věnující se skateboardingu. Označuje samo sebe jako nebinární, což znamená, že jeho (její) identita není ani mužská, ani ženská, záleží na tom, jak se ona sama (on sám, ono samo) právě cítí.
Světový tisk psal o Alaně Smith původně jako o ženě, novináři ji označovali jako sportovkyni. Zmýlilo je zřejmě, že Alana závodila v ženské kategorii. To je ovšem ryze neprogresivní a šovinistický pohled na svět, který jistě nechceme mít nudný a konzervativní s pouhými dvěma pohlavími, ale pestrý a zajímavý. A stále více se ukazuje, že transgender identita je správnou cestou. A právě lidé jako Alana Smith se snaží ukazovat obyčejným smrtelníkům, kteří se zpátečnicky drží primitivního rozdělení lidstva na samce (muže) a samice (ženy), že to nejen možné, ale také správné a progresivní.
„Jsem prostě nebinární, což by měli všichni respektovat. Mohu se svobodně rozhodnout, jak se cítím. Včera jsem byla ženou, dnes se však cítím jako muž. Jsem velký, drsný, svalnatý a chlupatý, ale taky něžný a chápající. Dnes tedy budu závodit v mužské kategorii,“ uvedl Alan.
A Alana není naštěstí jediná. Stejně tak Alan není naštěstí jediný. V médiích stále častěji problesknou informace o lidech, kteří se na své pohlaví dokázali podívat jiným pohledem. Pohledem zbaveným předsudků a historicky zkresleného vnímání pohlavní identity. Ti nejstatečnější a nejprogresivnější z nich se nebojí podívat se na svou pohlavní identitu ještě šířeji. „Vždycky jsem cítilo, že jsem něco víc než pouhý muž a žena. Mám dny, kdy jasně cítím, že jsem pejsek. Většinou kokršpaněl,“ prozradilo nám jedno ze zástupců nebinárních lidí. Chtělo však zachovat svou anonymitu, protože si je vědomo, že mnozí hloupí lidé by je nepochopili. „Minulý týden v pátek jsem se probudilo jako kytička. Šlo jsem do parku, tam jsem zakořenilo a až do večera jsem se opájelo paprsky životodárného slunce. To je svoboda, chápete?“
Dnes už i ve školách dětem vysvětlujeme, že vůbec není podstatné to, co mají v kalhotách a pod sukní, ale především to, jak se samy cítí. Ostatně, moderní medicína si se stále častějšími omyly přírody dokáže bez problémů poradit, takže snad budeme moci v nejbližší době přistoupit nejen ke zrušení kategorie pohlaví v oficiálních dokumentech, ale rovněž ke zrušení pojmů „muž“ a „žena“, protože budou postupně ztrácet svůj význam.
V této souvislosti je ovšem potřeba dodat, že je mezi námi stále ještě mnoho těch, kteří tyto nové progresivní tendence nepochopili a mají tendence je zlehčovat, či dokonce kritizovat. Bude tedy potřeba postupně takové nedobré názory eliminovat, především výchovou a osvětou, ale bude-li třeba, i rázněji. Není třeba si zakrývat skutečnost, že nebinární osoby a transgender progresi nejvíce kritizují zamindrákovaní a neúspěšní jedinci, často s fašizujícími a rasistickými tendencemi. A takové v našem novém a lepším světě nechceme, pro ty tu není místo.
