Sucho - kolikrát už tu bylo?

Vysoušení ovšem mají na svědomí i větry. Proto se dříve vysazovaly větrolamy. Porost byl členitější. Otázka je, jaký vliv měly různé meliorace, sjednocování polí a zemědělská technika.

Tady pod hradem Valdštejn melioraci zrušili, čímž se obnovil původní mokřad. A najednou voda je.

Chyby, páchané na krajině po desítky let se naakumulovaly.

Doufám, že vláda to sucho jednoduše zakáže.

Jediné řešení - budovat zastřešené přehradní nádrže.

Takhle podobně s tím vypočítaným výparem vysvětloval na zastupitelstvu jeden, proč budou rušit na náměstí trávníky a proč tam nechtějí stromy, proč tam je lepší beton a měl to dokonce i vypočítané. Zajímavé.

V prvom rade, za samotnou absenciou zrážok a vznikom sucha stojí konkrétny meteorologický jav – dlhotrvajúce tlakové výše, ktoré fungujú ako blokáda nad regiónom. Naopak, predstava, že teplo a sucho sú úplnou novinkou, ignoruje historické dáta. Extrémne suchá nie sú výsadou 21. storočia; stredná Európa zažívala v minulosti brutálne suché roky a obdobia, akými boli roky 1904, 1911, 1921, 1947 či 1976, pričom 19. storočie bolo v tomto smere mimoriadne divoké.

Dôležitý pohľad prináša aj veda: štúdia českých vedcov (Yannis Markonis, Martin Hanel z ČZU) publikovaná v časopise Nature Communications ukazuje, že druhá polovica 20. storočia bola v širšom európskom kontexte jedným z historicky najvlhčích období za posledných tisíc rokov. Spoločnosť a hospodárstvo si zvykli na tento nadštandardný blahobyt a prístup k vode. Súčasné výkyvy a suššie roky preto mnohí vnímajú ako katastrofu, hoci v dlhodobom meradle ide do veľkej miery o návrat k historickému normálu a prirodzeným klimatickým osciláciám.

Konečne, zvierať sa nad tým, že „krajina sa silně vysušuje a nemáme prostředky tomu zabránit“, opomína reálny vplyv človeka. Najväčšie škody na vodnom režime nepáchá samotná teplota, ale nešetrný manažment krajiny a energetika – odvodňovanie, narovnané koryta tokov, zničené meandry a veľké vodné nádrže pôsobiace ako obrie odpařovače. Často to vyzerá tak, že pod hlavičkou ochrany či zelenej energetiky dochádza k najväčším zásahom proti zdravému selskému rozumu.

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/sucho-mokro-kli...

Roli hraje ještě schopnost krajiny zadržet vodu ze srážek, aby jí odteklo co nejméně. U orné půdy hraje velkou roli obsah organické hmoty, bez ní se schopnost jímat vodu výrazně snižuje. Dále zasakovací plochy, meandry vodních toků atd. Pak je větší i šance na doplňování podzemních vod. Jednou z reakcí na prohlubující se sucho je změna skladby vegetace připůsobené na nižší vlhkost, přirozená nebo cílená.

Pokud voda z krajiny rychle odteče kvůli nízké schopnosti ji zadržet, popsaný problém se prohlubuje. I při optimálním nastavení ale hrozí dezertifikace v části jižní Moravy a v budoucnu i v Polabí, jiné evropské státy jsou na tom daleko hůř - Španělsko, Itále nebo Řecko.

Jistě, ale té vody bude vždy k dispozici málo. Uchránit před výparem ji můžeme snad jen tím, že ji necháme zasakovat do hlubších vrstev. Ale ta pak nemá moc význam pro vegetaci. Spíš je to pro zásobování vodou. Jakmile bude voda zůstávat při povrchu, bude náchylná k výparu. Přímý výpar z půdy můžeme omezit třeba vegetačním pokryvem, rostliny ale také na svůj růst spotřebovávají vodu a vypařují ji (evapotranspirace).

O vodu, která proteče Děčínem, jasně definitivně přicházíme, odtok vody z našeho území by samozřejmě bylo dobré minimalizovat, a to už v době, kdy je nějaký čas vody dost. Než to za nás udělá sucho.

Víte pane Metelko jako vždy - z fyziky za 1, to okolo už tak slavné není. Stejně jako u klimatu. Zcela obecně, když je období dešťů, je potřeba vodu z území rychle odvést, v období sucha vodu zadržet. Proto se toky řek i narovnávaly a nyní padají úvahy o obnovování meandrů. Přehrady tu nejsou apriori pro zadržování vody, ale pro regulaci v obou případech. Ani ony nejsou všemocné. Politiky je populární obvinit z populizmu a nečinnosti, že. Ovšem nebýt jich, není naše území už velkými přehradami saturováno. Další už by byl přílišný zásah do ekologie. Místo je už pro několik malých. Je většina úprav spojených s vodou v gesci centrálních orgánů, jak zmiňují mnozí borci? Ale zaujala mne věta "To, co dnes považujeme za extrém, bude za nějakých 30 let celkem běžné a extrémy budou zase někde jinde." Jako klimatolog víte, že sucha budou 30 let, nebo kolik? Víte nebo nevíte? Divím se, že se ještě někdo nezeptal.

Nezlobte se, ale na vědce mi přijdete pokud se ocitnete mimo oblast atmosféry, fyziku atmosféry, poněkud řekněme amatérský. Obdobně jako v klimatu pojatém interdisciplinárně.