Sucho a zákon zachování vody
Kdekdo hledá nějaké vysvětlení. Někdo to svádí na odvodnění krajiny, jiný na větrníky v Německu, další na fotovoltaiku nebo na chemtrails. Těch komických vysvětlení je vskutku dost.
Níže uvedené číselné hodnoty berte jako orientační, v jednotlivých lokalitách se mohou mírně lišit, šlo mi o popis středních podmínek v ČR.
Ale od začátku. Ročně u nás v průměru naprší 650-700 mm srážek. Kolísá to z roku na rok, ale průměrně je to asi tolik. Protože k nám žádná velká řeka nepřitéká, máme tu nakonec jen tolik vody, kolik naprší. Víc nemáme a mít nebudeme. Praotec Čech nás prostě zaparkoval na „střeše Evropy“, i tady ale platí „zákon zachování vody“...
Z té vody, která u nás za rok vypadne, se ale podstatná část vypaří, asi 75% (+/- 500 mm) a zbytek odteče do povrchových a podzemních vod (cca 150-200 mm). Zákon zachování platí.
Výpar je závislý především na teplotě, srážky na nadmořské výšce a konfiguraci terénu. S rostoucí nadmořskou výškou klesá teplota, takže klesá i výpar. Naopak srážky s nadmořskou výškou rostou. Vyšší polohy tedy zpravidla mají přebytek srážek nad výparem. Jiné je to ale v nížinách, tam je bilance vody prakticky vyrovnaná. Kolik naprší, skoro tolik se vypaří. Skutečný výpar totiž neroste nad to, co vypadne ve srážkách. Nemůžete se totiž vypařit víc vody, než kolik jí tady vypadne. Dokud je co vypařovat, je to relativně dobré. Pokud se ale ta srážková voda vypaří a dál už není co vypařovat, přijde sucho, a to i při minimálním výparu.
Existuje ale veličina, které se říká potenciální výpar. Je to výpar, jaký by byl, pokud by teoreticky bylo stále co vypařovat. Takový ten maximálně teoreticky možný za daných podmínek. Ten je v horských oblastech 400-500 mm za rok a to při srážkách 1000-1500 mm za rok vytváří onen přebytek vody na horách. V nížinách je to ale průměrně kolem 800–1100 mm za rok a to při srážkách kolem 600 mm vede k výraznému deficitu vody v krajině.
Potenciální výpar rychle roste s teplotou. S každým 1°C teploty roste schopnost vzduchu akumulovat vodní páru asi o 7 %. A tím roste i výpar, dokud tedy je co odpařovat. Dosavadní zvýšení průměrných měsíčních teplot o 3°C v letním období tedy znamená zvýšení potenciálního výparu až o nižší desítky procent. V ročním součtu je to pak kolem 100-150 mm vody, která by se mohla vypařit navíc, pokud by bylo stále co vypařovat. To jsou prakticky dva měsíční úhrny srážek. Schopnost krajiny vypařovat vodu je tedy výrazně větší než množství vody, které se do krajiny dostává ve srážkách. A na rozdíl od srážkových úhrnů, potenciální výpar dále výrazně roste. Nůžky mezi stále rostoucí schopností naší krajiny vypařovat vodu a nezvyšujícími se srážkovými úhrny se tak stále více rozevírají.
Co s tím? Voda v krajině je jistě důležitý faktor při tvorbě mikroklimatu. Proto někteří volají po zvýšení výparu vody z krajiny. Ano, zvýšení výparu vede k mírnému ochlazení krajiny (spotřeba energie na výpar vody). To ale může fungovat jen do okamžiku, kdy tím větším výparem krajinu rychleji vysušíme. Pak už nebude co odpařovat, pokud do krajiny nepřivedeme další vodu. Ale odkud? Výpar je v létě tak velký, že ani voda, tekoucí z hor, nestačí kompenzovat ztráty vody výparem v nižších polohách. Volání po ochlazování krajiny zvýšením výparu vody tedy nemá moc smysl. Lokálně to může na nějaký čas fungovat, dokud bude co odpařovat. Ta voda ale o to rychleji dojde, pak už nebude co vypařovat a žádné takové opatření už nebude fungovat. Nelze říkat něco o udržení vody v krajině a zároveň se snažit zrychlit její vypařování.
Je tu ale i další faktor. Sněhová pokrývka. Ta by měla být zásobárnou vody pro jaro. Odtává většinou pomalu, takže se voda stačí vsáknout a při teplotách mírně nad nulou, takže výpar z ní je malý. Tak to měla příroda nastavené. Jak ale vypadají poslední zimy? Teplo, málo srážek ve sněhu, více v dešti. Takže ta voda, která by se měla přes zimu akumulovat ve sněhu a na jaře při tání sněhu dotovat hlavně podzemní vody, odteče řekami pryč už během zimy. A hned na jaře tak mohou chybět desítky milimetrů vody.
Výpar vody je tedy tím hlavním, co nás připravuje o vodu. A ten výrazně roste, jak roste teplota vzduchu. Na jaře je při vyšších teplotách výpar větší, než byl dříve. Půda, která navíc není dotována vodou z jarního tání sněhu, se rychleji vysuší, takže už s nástupem léta přijde sucho. Naše krajina jako celek má totiž v současné době schopnost vypařit daleko více vody, než kolik do ní naprší. Ve skutečnosti ale vypařuje méně, protože část vypadlé vody odteče povrchovým odtokem a část se infiltruje do podzemních vod, i když intenzita těchto procesů klesá. Prostě při tom intenzivním výparu už na ně zbývá méně vody. Samotný výpar je intenzivní a rychlý, ale jen dokud je co odpařovat. Půda se tak rychle vysuší, vodu pak už není kde brát a výpar klesne k nule. Sucho je tady.
Tohle všechno je mnohem větší problém, než si politici připouštějí a také než co jsou schopni řešit během jednoho volebního období. A to jsme pořád jen na začátku problémů, které v budoucnosti nastanou. Jak dál poroste teplota, poroste výrazně i potenciální výpar a bude hůř. Není to lokální problém, ale dnes už problém velké části Evropy. Není to exces, ale součást trendu. To, co dnes považujeme za extrém, bude za nějakých 30 let celkem běžné a extrémy budou zase někde jinde. Krajina se nám silně vysušuje a dál vysušovat bude a my nemáme prostředky tomu ve velkém měřítku nějak zabránit.
Myslet si, že to zachráníme tím, že když přijde sucho, budeme občas investovat do různých lokálních opatření pár miliard za rok, je špatně. Může to něco vyřešit jen lokálně, částečně a na krátkou dobu. Otázka tady není, jestli přehrady nebo opatření v přírodě. Potřebné bude obojí a ani to nebude stačit. Ale reagovat až v okamžiku, kdy se něco děje, to je už hodně pozdě. Tím spíše, že informace a varování jsou tu už mnoho let. Navíc známe populismus politiků. Příště se objeví něco jiného, na co jsou třeba finance a pokud se výrazné sucho zrovna nezopakuje, na tohle se rychle zapomene. Zase až do příštího velkého sucha... Ale i z toho si mohou politici před volbami natočit videa o tom, jak zachraňují Českou republiku před suchem.
Z kohoutků zatím ale voda teče. Zatím…
Ladislav Metelka
Psí hrdinové od WTC (2/3)
Druhá část se věnuje několika dalším psům a jejich práci v troskách WTC, i s jednou českou stopou...
Ladislav Metelka
Psí hrdinové od WTC (1/3)
Za několik dní si připomeneme čtvrt století od události, která změnila svět. Velkou roli v ní sehráli nejen záchranáři, ale také záchranářští psi.
Ladislav Metelka
Co to je vlastně ten UV index?
Zvykli jsme si sledovat hodnoty UV indexu třeba v předpovědích počasí. Víme, že hodnoty do 3 jsou nízké, naopak při hodnotách nad 6 už jde o vysoké hodnoty a je dobré se před nimi nějak chránit. Co je to ale ten UV index?
Ladislav Metelka
Evidence Ninja - nástroj k detekci klimaskeptických i klimaalarmistických bludů
V dnešní době je problém nejen reagovat na různá více či méně šílená vyjádření klimaskeptiků nebo klimaalarmistů, ale vůbec je zaregistrovat.
Ladislav Metelka
Evidence Ninja - nástroj pro detekci klimaskeptických i klimaalarmistických bludů
V dnešní době je problém nejen reagovat na různá více či méně šílená vyjádření klimaskeptiků nebo klimaalarmistů, ale vůbec je zaregistrovat.
| Další články autora |
Tajemná koule na hřišti v Krči roky rezne. Co bude s památkou na dávné manuální časy fotbalu?
Je viditelná i z „vesmíru“. Na webových fotomapách ji zachytily objektivy a je znatelný i stín,...
Metro E: Návrh nové linky Pražany spíš nadzvedl. Proč a kudy má vést?
Vznikne v Praze pátá linka metra? Čtvrtá trasa D se teprve staví a pražští radní již plánují další...
Kousek od Karlova mostu se najíte za 120 korun. Když dodržíte rozvrh, můžete do školní jídelny i vy
Jen pár kroků od Karlova mostu funguje školní jídelna, kde se mohou najíst nejen studenti a...
V motolské nemocnici hořelo. Musely se evakuovat dvě desítky pacientů
Ve Fakultní nemocnici Motol a Homolka v Praze ve čtvrtek odpoledne hořelo. Nikdo se nezranil, ale...
Pod magistrálou na Pankráci otevřeli „nový“ podchod. Byl roky zanedbaný a zavřený
Pod magistrálou mezi Pankrácí a Nuslemi dlouhé roky vedl jen úzký chodník. Od prvního školního dne...
Sedmdesátiletý motorkář narazil v Plzni do svodidel. Zemřel na místě
Smrtelná zranění utrpěl v úterý odpoledne v plzeňské části Černice sedmdesátiletý motorkář. V ulici...
Příměstské vlaky v okolí Prahy jezdí jen ty krátké. Dráhy vysvětlily, co se stalo
České dráhy se v úterý omluvily za to, že na příměstských linkách v okolí Prahy nyní jezdí kratší...
Občané Plzeňského kraje vytřídili 38.800 t využitelných odpadů, meziročně stejně
Obyvatelé Plzeňského kraje loni vytřídili 38.800 tun využitelných odpadů, meziročně téměř stejně....
Festival Meeting Brno získal v Mnichově Bavorskou evropskou medaili
Festival Meeting Brno získal v Mnichově Bavorskou evropskou medaili za dlouhodobé úsilí o...

Objevily jsme parádní herní kufříky, které naše děti zatím nepustily z ruky
Léto a prázdniny jsou v plném proudu, což pro nás maminky znamená jediné – vymyslet atraktivní program pro děti a přežít dlouhé cesty autem nebo...
- Počet článků 48
- Celková karma 11,92
- Průměrná čtenost 655x
No a pokud bude čas, napíšu i něco o asistenčních psech.



















