Pozor! El Nino přichází…

V poslední době občas slyšíme, že nastupuje El Nino, že možná bude i silné a že lze očekávat i poměrně vysoké globální průměrné teploty v letošním a příštím roce. Ale co to je to El Nino? A jak to s ním teď je?

Nejprve k první otázce. Podél zemského rovníku existuje oblast pasátového proudění. Pasáty jsou větry východních směrů (na rozdíl od našich zeměpisných šířek, kde převažuje západní proudění). Vznikají v důsledku ohřívání a stoupání teplého vzduchu v rovníkových oblastech a jejich směr souvisí s tím, že žijeme na rotující kulaté Zemi (Coriolisova síla). Pasáty znali už staří mořeplavci, Kolumbus a jeho následovníci se vždy do Ameriky plavili po jižních trasách, aby využili východní pasáty, zpátky se plavili severněji, v oblasti převládajícího západního proudění. V Pacifiku znamenají pasáty především to, že proudění z východu žene postupně se ohřívající vodu podél rovníku z východního do západního Pacifiku a v oblasti Indonézie se tvoří „bazén“ teplé vody:

Zdroj

To pochopitelně ovlivňuje i atmosféru. Nad teplou vodou v západním Pacifiku klesá tlak, tvoří se konvektivní oblačnost se srážkami, nad východním Pacifikem se naopak vyskytují sestupné pohyby vzduchu, které rozpouštějí oblačnost a vedou k suchému počasí.

Čas od času ale tyto pasáty zeslábnou. Bazén teplé vody z oblasti Indonézie se pak začne vracet na východ, k jihoamerickému pobřeží a s ním se přesouvá i oblast konvektivních srážek. Někdy do středního Pacifiku, při siných epizodách ale až k jihoamerickému pobřeží.

Zdroj

To v rovníkovém Pacifiku naprosto změní atmosférickou cirkulaci. V oblasti indonézie vzduch klesá, oblačnost se rozpouští a Indonézie a jihovýchodní Asie zažívá sucho. Jižní Amerika může být naopak ovlivňována oblastí nižšího tlaku nad východním Pacifikem a zažívat srážkovější období. Celé je to kvaziperiodický proces, opakuje se většinou po cca 3-7 letech.

Někdy se stane, že pasáty naopak zesílí. Pak mluvíme o epizodě La Nina, ta je ale poměrně podobná neutrální fázi, jen vliv na teplotu vody a intenzita atmosférické cirkulace je výraznější.

El Nino se pochopitelně projevuje i na teplotě vody. Za normálních podmínek je kolem Indonézie bazén teplé vody, zatímco voda u pobřeží jižní Ameriky je znatelně chladnější. Při epizodě El Nino se to ale obrací, teplá voda se šíří k Jižní Americe. Rozdíl v teplotě vody mezi neutrálními podmínkami a podmínkami El Nino může u pobřeží jižní Ameriky přesáhnout i 5°C. To má pochopitelně velký vliv na mořský život a je to nápadné právě v rovníkových oblastech, kde je jinak teplota vody velice stabilní. A už dávní rybáři v oblasti Peru, Ekvadoru a Kolumbie věděli o střídání „úrodných“ a „neúrodných“ období z hlediska lovu ryb.

Název El Nino je v tomto případě ale poněkud nepřesný. Samotné El Nino je vlastně jen oceánická část celého systému, která se projevuje výraznými změnami teploty vody, zejména ve východním rovníkovém Pacifiku. Atmosférická část, která je s tím spojená, je označována jako jižní oscilace (Southern Oscillation) a projevuje se hlavně změnami tlaku vzduchu, proudění a srážek v rovníkovém Pacifiku. Oba tyto projevy, oceánický i atmosférický, jsou ale těsně fyzikálně provázané, takže se často používá i termín ENSO (El Nino – Southern Oscillation) pro celý propojený oceánicko-atmosférický systém.

Jen pro pochopení měřítek – tohle všechno se odehrává v oblasti mezi Indonézií a západním pobřežím Jižní Ameriky, což je vzdálenost kolem 15000 km, tedy asi 40% obvodu Země. Navíc ovlivňuje jak cirkulaci v atmosféře, tak i teplotu vody a tím i toky tepla mezi atmosférou a oceánem. A ty změny teploty vody a atmosférické cirkulace přímo zasahují oblast mnoha desítek milionů km². Je pravda, že nejvíce jsou důsledky El Nina pozorovatelné v Indonézii, Austrálii a Jižní Americe, prokazatelně ale ovlivňuje srážky a/nebo teploty i ve východní Africe, jižní a jihovýchodní Asii nebo severní Americe. Důsledky se pak mohou s několikaměsíčním zpožděním projevit prakticky kdekoli na světě.

A teď už ke druhé otázce: ano, všechno nasvědčuje tomu, že ve druhé polovině letošního a v první polovině příštího roku zažijeme epizodu El Nino. A je slušná pravděpodobnost (cca 60%), že to bude přinejmenším silná epizoda a cca 30%, že to bude dokonce velmi silná epizoda. A tomu by také odpovídaly předpokládané dopady na světové klima.

Konkrétně pokud jde o globální průměrné teploty, souvislost s epizodami El Nino je celkem jasná třeba z následujícího obrázku:

Zdroj

Je vidět, že při nebo těsně po silných epizodách El Nino bývají globální průměrné teploty cca 0,1 až 0,2°C nad trendovou přímkou, po epizodách La Nina většinou naopak mírně pod ní.

Co tedy čekat v dalších měsících? El Nino bude zesilovat hlavně kolem poloviny roku, ve druhém pololetí už bude plně vyvinuté a přetrvá nejméně do 1.pololetí roku 2027. Podle dosavadních odhadů se zdá, že by mohlo být srovnatelné s těmi nejsilnějšími z let 1983 nebo 1998. Znamená to, že v letošním a zejména příštím roce lze čekat vysoké globální průměrné teploty vzduchu s vysokou pravděpodobností nových rekordních hodnot (kombinace dlouhodobého teplotního trendu a vlivu El Nina). A to by se alespoň částečně mělo projevit i u nás.

El Nino ale ovlivní i srážkovou činnost, hlavně v jižní a jihovýchodní Asii a v Austrálii (sucho) i v jižní Americe (povodně), může zeslabit a zpozdit asijské monzuny, na kterých jsou životně závislé desítky milionů lidí. Může také způsobit rozsáhlé neúrody některých plodin a tím i růst jejich ceny na trhu.

A ještě jedna drobná poznámka na závěr: Ne, El Nino není způsobeno lidskou činností, existovalo prokazatelně už před mnoha sty lety.

Aktuální informace o vývoji a předpovědích El Nina na nejbližší měsíce jsou např. na stránkách Climate Prediction Center/NCEP