Nové teplotní rekordy: Nečekané nebo očekávané?

Zažili jsme nejteplejší dny v historii meteorologických měření v ČR. A přepisovaly se historické rekordy.

Všechny rekordy jsou občas překonány. Na tom není nic divného, takže ani ten Dobřichovický z roku 2012, 40,4°C, nemohl vydržet věčně. Jenže ty rekordy se většinou měnily jen o desetiny stupně. Tady jsme ale zažili změnu o 1,5°C během dvou dnů. To je celkem dost a je to nezvyklé.

A ještě jedna věc byla v kontextu s minulostí nezvyklá. Dříve se teploty nad 40°C objevovaly jen na jednotlivých lokalitách. V neděli 28.6. to ale bylo hned na 9 stanicích v Ústeckém kraji, na Plzeňsku a ve středních Čechách. 5 stanic z nich má řadu dlouhou více než 30 let. Teploty nad 40°C tedy už nejsou na našem území nějaké „bodové“ extrémy, ale mohou se vyskytovat i plošně.

Co naopak nepřekvapilo je výše těch extrémů. Pamatuji se, když jsme kolem roku 2010 pracovali na scénářích vývoje klimatu pro ČR do roku 2100, podílel jsem se tehdy na zpracování modelových výstupů. Stručné výsledky jsou zde. Modelové výstupy jsem samozřejmě měl k dispozici. Počítalo se to tenkrát modelem Aladin-Climate/CZ pro emisní scénář SRES A1B (700 ppm CO₂ v roce 2100). Výsledky pak byly porovnávány s výstupy globálních klimatických modelů pro SRES scénáře A2 (820 ppm v roce 2100) a B1 (550 ppm v roce 2100).

Z teplotních charakteristik byly k dispozici hlavně denní průměrné, maximální a minimální teploty, tak mě tenkrát napadlo podívat se i na maximální denní teploty vzduchu. Ve výpočtu kontrolního klimatu (tedy za „minulé“ období, aby bylo možné porovnat výsledky s realitou) byly ty hodnoty kolem 40°C, což nedávné realitě docela odpovídá. Pro období 2020-2050 se ale už objevovaly hodnoty kolem 41-42°C. To, jak se ukazuje, zatím také sedí. A pro období 2050-2100 tam byly už i hodnoty kolem 43-44°C. A maximální denní teploty nad 40°C se objevovaly i v několikadenních sériích a na větší ploše.

Není na tom nic divného. Pokud roste průměr, kolem kterého teploty kolísají, lze předpokládat, že porostou i maxima a minima. Ať chceme nebo nechceme, do budoucnosti tedy musíme počítat s tím, že letošní rekordně vysoké teploty nemusejí zůstat rekordními příliš dlouho.

Je pravděpodobné, že naše děti nebo vnoučata budou brát maximální letní teploty přes 40°C jako něco sice neobvyklého, ale ne extrémního a že se s nimi budou setkávat častěji než třeba 1x za desetiletí.

To jen abyste věděli...

PS: Můj původní dnešní příspěvek „Motoristé versus klima: Příliš sebevědomá neodbornost“ přesunula redakce na soukromý blog...