Klimaskepticismus versus klimaalarmismus: Válka ideologií, ve které prohráváme všichni

Tahle nesmyslná válka trvá už mnoho let a nepřinesla nic dobrého. Ani nemohla. Když se perou dvě ideologie, nemůže to dopadnout dobře. Navíc když obě strany používají dezinterpretace a někdy i vyložené lži.

Vidíme to denně. Jedna strana tvrdí, že se vlastně nic neděje nebo že na to, co se děje, stejně člověk žádný podstatný vliv nemá. Druhá strana zase starší tím, že „Země hoří“ a že máme poslední roky, abychom zachránili holé životy nebo vymřeme.

Nechci posuzovat, co je hloupější nebo nebezpečnější, ale kolem téhle války se pohybuji už mnoho let. Za tu dobu jsem slyšel a četl tolik lží, tendenčních a úmyslných dezinterpretací, ale také dalších projevů hlouposti a nevzdělanosti, že se pořád ptám – kde je to dno? Kam tohle všechno ještě může zajít?

Kdo jsou tedy tihle „ideologičtí válečníci“?

Klimaskeptici

Říkají si klimaskeptici, ale s racionálním skepticismem nemají nic společného. Už proto, že racionální skepticismus nemůže být ideologický, ale oni mají ideologii za základ. Ve skutečnosti jsou to spíše klimadenialisti, protože popírají a překrucují i základní poznatky klimatologie a fyziky, aby obhájili svou ideologii. Pro obhajobu té ideologie jsou ale schopni i lhát a fyziku ignorovat. Svou nevzdělanost v klimatologii a slepé lpění na ideologii dokonce často považují za klad a základní metodu své argumentace. Jenže to křečovité držení se ideologie, i když se ukáže, že je v rozporu s fyzikou a měřeními, to není zásadovost, to je hloupost. A je velice smutné, že tak hloupě v poslední době argumentují i někteří politici ve vysokých funkcích.

Klimaskeptici často uvádějí „8 fakorů, které ovlivňují změnu klimatu“. V minulých týdnech jsem na svém blogu napsal několik článků, kde jsem tyto faktory jeden po druhém rozebral. Je jasně vidět, že pokud jde o změny klimatu v posledních cca 100 letech, klimaskeptici se těžce mýlí nebo vyloženě lžou. Tvrdí třeba, že vztah mezi teplotou a koncentrací CO₂ není fyzikálně prokázán, že za oteplování mohou změny sluneční aktivity, vulkanismus nebo oceán, že lidstvo vlastně produkuje příliš málo CO₂, že za to mohou pohyby kontinentů nebo Milankovičovy cykly. Nakonec jim z toho vyjdou hlouposti typu vliv člověka je …až na x-tém místě za desetinnou čárkou nebo CO₂ už svou roli v oteplování splnil.

Tahle jejich tvrzení jsou prostě jedna lež za druhou a doslova z toho trčí snaha klimaskeptiků namluvit lidem, že za to může cokoli, jen ne antropogenní skleníkové plyny. Každá lež se jim ale hodí pro obhajobu klimaskeptické ideologie. Stylizují se do role jakýchsi odborníků na klima a přitom uvádějí zcela lživé argumenty. Ne, nejsou to omyly z nevzdělanosti, jsou to záměrné lži a cílený útok na klimatologii s cílem ji znevěrohodnit, protože dává odpovědi, které jsou v jasném rozporu s klimaskeptickou ideologií a které ukazují, že tato ideologie je naprosto chybná. A to ideolog nepromíjí.

Bohužel pro ně, tady ideologie nefunguje. Tady jde především o fyziku a měření a ty se žádnou ideologií „ohnout“ nedají. Není tedy vůbec těžké ty klimaskeptické lži vyvracet. Měření jsou už dnes většinou veřejně k dispozici. Také je dobré nebýt líný a najít si ve veřejných zdrojích recenzované publikace. Uznávám, že problém to může být pro lidi, kteří o fyziku na škole nebo v životě ani nezavadili, to ale není problém fyziky ani klimatologie, to je problém těch lidí.

Klimaalarmisti

Ti používají jiné metody než klimaskeptici. Neútočí na klimatologii, ale poměrně často její výsledky dezinterpretují, a to úmyslně a vědomě. Chtějí vzbudit v lidech obavy nebo strach z budoucnosti a přimět je, aby se ozvali a chtěli rychlá řešení. Jenže rychlá řešení nemusejí být vždy správná a dostatečně promyšlená. Klimaalarmisti se často k této manipulaci a dezinterpretaci nejen hlásí, ale dokonce ji považují za jednu ze základních metod své práce. Mockrát jsem se s tím setkal. Prostě mi (někteří i hrdě) přiznali, že zveličují výsledky klimatologického výzkumu a myslí si, že je to pro dobro věci. Není, ani náhodou. Pořád je to manipulace a ta nemůže sloužit ničemu dobrému. Jenže pak se divíme, že lidé podléhají „klimatické úzkosti“, mají strach z budoucnosti a někteří třeba ani nechtějí mít děti. Skoro jako by vyvolávání určité „klimatické úzkosti“ u lidí bylo cílem klimaalarmistů. Jenže část lidí vezme jejich přehnaná tvrzení doslova a bojí se, že opravdu Země shoří a že máme „posledních 12 let“, než vymřeme.

Klimaalarmisti se většinou odkazují na klimatologické výstupy, ale ve své interpretaci je často manipulují, dezinterpretují, upravují „k obrazu svému“ a přizpůsobují je své ideologii. Veřejnost tak získává zcela mylný dojem, že to, co požadují klimaalarmisti, vlastně doporučili klimatologové. To ani omylem. To jen klimaalarmisti chtějí dodat svému tvrzení zdání vědeckosti, zároveň se tím ale také zbavují odpovědnosti (“To ne my, to tvrdí oni…“). Klimatologický výstup, interpretovaný klimaalarmistou, tak často říká něco jiného než původní materiál. Proto je důležité v takových případech nespoléhat na klimaalarmistickou interpretaci, ale jít za původním zdrojem informace.

I o klimaalarmistických dezinterpretacích jsem několikrát psal, i když ne vždy na iDnes, ale třeba o jejich tvrzeních o vlivu elektrárny Prunéřov II na úmrtnost v ČR nebo o nesmyslnosti snah o „zaříznutí“ jaderné energetiky. A na iDnes je třeba zdůvodnění, proč změny klimatu nemohou být kauzální příčinou extrémních projevů počasí, jak se nám občas klimaalarmisti snaží namluvit. No a k čemu mohou vést podobné klimaalarmistické manipulace je nakonec dobře vidět třeba na organizaci „stávek za klima“ před několika lety a hlavně na jejich zdůvodnění. Když už se někdo zaštiťuje třeba zprávou IPCC, měl by ji citovat přesně a ne dezinterpretovat.

Je to prostě rvačka dvou ideologií. A protože jde o ideologie, je každá strana přesvědčena, že jen ona má pravdu a ta druhá ne. Názor mají všichni, ale věcných argumentů je pramálo a když už, tak jsou často zkreslené nebo zmanipulované. Tohle se nedá vyhrát argumentačně, na to nemá prostředky ani jedna strana. Cílem je jen a jen toho druhého za každou cenu porazit.

A v tomhle prostředí se mají přijímat kvalitní a zdůvodněná rozhodnutí o tom, jak nejlépe postupovat dál? Do jaké míry je třeba mitigace (zjednodušeně snižování emisí) a do jaké adaptace (přizpůsobování se změně podmínek)? Nedivme se, že to pak vypadá tak, jak to vypadá…

Ale je tady ještě jedna docela zajímavá věc: klimaskeptici obvykle považují klimatology za klimaalarmisty, zatímco klimaalarmisti je považují za klimaskeptiky. Obě strany tím dávají jasně najevo, že klimatologové do té jejich party nepatří.

Což je nakonec velice dobře.