Klimaskepticismus: Rozum „… až na x-tém místě za desetinnou čárkou…“.

Je to už takový legrační klimaskeptický folklór. Když přijde řeč na vlivy člověka na klima, vyjmenují Vám spoustu dalších věcí, které, podle nich, ovlivňují změny klimatu stejně nebo více než antropogenní skleníkové plyny.

Je v tom jasná snaha vzbudit dojem, že je tu spousta dalších relevantních příčin změn klimatu, antropogenní emise skleníkových plynů jsou jen jednou z nich a navíc ne tou dominantní. Jako by si všechny ty teorie a hypotézy byly rovnocenné, stejně podložené a stejně věrohodné. Jenže nejsou. Klimaskeptici v poslední době uvádějí třeba pohyby kontinentů, změny parametrů oběžné dráhy Země, vulkanismus, emise z oceánu, změny sluneční aktivity, atd. Prostě všechno, co je napadne, ve snaze zahltit čtenáře nebo posluchače spoustou rádoby alternativních vysvětlení.

Všechny tyto faktory sice obecně klima ovlivňují, ale jejich vliv na změny klimatu posledních desetiletí, o kterých se hlavně bavíme, je naprosto minimální. Vysvětlovat těmito vlivy naměřené změny klimatu v poslední době tedy není nic jiného, než hloupá, tendenční a neodborná dezinterpretace. A podle mého názoru také zcela záměrná a úmyslná manipulace.

K většině z jejich argumentů jsem se již na svém blogu vyjádřil. Co tedy ovlivňovalo klima v posledních desetiletích? Co bylo a co nebylo příčinou výrazného růstu teploty a dalších změn za posledních cca 100 let? Neuškodí se k tomu vrátit.

· Pohyb kontinentů a změny oběžné dráhy Země? Ty to nejsou, máte to zde, problém je v nepochopení nebo ignorování časových měřítek

· Vulkanismus? Zde jsem ukázal, že nikoli, vulkanická produkce CO₂ je na to příliš malá. Navíc existují jasné důkazy, že „nadbytečný“ CO₂ v klimatickém systému pochází ze spalování fosilních paliv.

· Vliv oceánu? Proč to není pravda, je ukázáno zde, oceán dnes nezvyšuje koncentrace CO₂ v atmosféře, ale naopak snižuje.

· Změny sluneční aktivity? Ani ty za to nemůžou (zde), v posledních 50 letech sluneční aktivita prokazatelně nerostla, ale teploty šly výrazně nahoru.

Klimaskeptici jsou prostě se svou argumentací naprosto vedle. Jejich argumentace, pokud jde o současné změny klimatu, je jedna manipulace za druhou, ve snaze marginalizovat jakýkoli vliv člověka. Je to jako byste šli k lékaři s horečkou, on by se na Vás ani nepodíval a řekl by: „Nemá cenu Vás léčit, jste starý, dýcháte znečištěný vzduch, jíte málo ovoce, máte k onemocnění genetickou dispozici, málo cvičíte a chodíte moc mezi lidi. To Vám způsobuje nemoc. Viry a bakterie jsou až na x-tém místě za desetinnou čárkou… Ale mohu Vám oznámit, že dneškem končí Vaše zdravotní krize…“.

Klimaskepticismus není založen na faktech, ale na ideologii. A ideologové často zapřahají vůz před koně. Nejprve formulují ideologický závěr a teprve pak hledají argumenty, kterými by ten závěr podpořili. V důsledku celkově neodborného až diletantského přístupu ale nejsou sami schopni rozeznat kvalitní a podložené závěry a argumenty od pseudoodborných blábolů. Vzdělání a znalosti na to nemají. K čemu taky? Mají svou ideologii a ta jim stačí. Takže co vyhovuje jejich ideologii, prohlásí za kvalitní zdroj a autora za odborníka. Co naopak jejich ideologii nevyhovuje, je špatně a autor je podvodník. Co na tom, že ten první prezentoval své závěry třeba jen na webu, zatímco ten druhý v prestižním recenzovaném časopise? Klimaskeptici ale ve svém diletantství ani jinou možnost hodnocení zdrojů informací nemají. Jen svou ideologii. V psychologii je tohle dobře známé pod názvem konfirmační zkreslení (confirmation bias). Rozum netřeba, ideologie nade vše…

Je jasné, že „argumenty“ klimaskeptiků často neobstojí před logikou, fyzikou a měřeními. Mají jeden jediný cíl a smysl – podpořit jejich ideologii. A pro podporu své ideologie jsou ochotni i ohýbat realitu.

Klimatologie ale není o ideologiích. Je to o měření a o fyzice. A to nezmění žádná ideologie, žádný zákon, nařízení nebo vyhláška. Dokonce ani ta ministerská. A když ideologie tvrdí věci, které jsou v rozporu s měřením a fyzikou, tak je prostě hloupá, špatná a dříve nebo později se do konfliktu s realitou dostat musí.