Klima: Snížení stavů dobytka svět nezachrání a dlouhodobě nebude mít očekávaný efekt

Často se mluví o nutnosti snížení stavu dobytka ve snaze snížit emise jednoho silného skleníkového plynu – metanu. Mělo by to prý výrazně snížit skleníkový efekt, omezit změny klimatu a zpomalit růst globální průměrné teploty.

Metan produkuje dobytek při trávicím procesu. A metan je silný skleníkový plyn, v relativním srovnání cca 30x účinnější než CO₂. Obávám se, že tyto dvě informace někomu stačily, aby začal bojovat za snížení stavů dobytka, stejně jako bojuje za snížení emisí skleníkových plynů ze spalování fosilních paliv. Jenže ono je třeba podívat se na to trochu víc a zjistíme, že s metanem je to o dost jinak, než s CO₂ ze spalování fosilních paliv.

Především je dobré sledovat uhlík. Spalováním fosilních paliv se totiž do uhlíkového cyklu dostává nový uhlík, který byl desítky až stovky milionů let mimo něj. Oproti tomu v případě metanu z dobytka se do atmosféry žádný nový uhlík nedostává. Pouze uhlík, který už v uhlíkovém cyklu dříve byl.

A kde se tedy ten metan v tělech dobytka bere? Je jasné, že u býložravců se uhlík dostává do jejich těl potravou. Tedy v biomase. V té biomase, která dříve vyrostla díky fotosyntéze a přitom odčerpala z atmosféry určité množství CO₂. Dobytek tedy vlastně jen vrací do atmosféry uhlík, který z ní byl dříve odebrán při fotosyntéze, nutné k produkci jejich potravy.

A co se děje s metanem, když se dostane do atmosféry? Nevydrží v ní dlouhodobě, během několika let se chemickými reakcemi přemění opět na CO₂. Schematicky to jde zapsat jako

CH₄ + 2O₂ -> CO₂ + 2H₂O

Takže jsme opět na začátku a kruh se uzavírá. Celý proces má tedy 3 fáze:

· Tvorba biomasy – fotosyntéza, odčerpání části CO₂ z atmosféry – to vede ke snížení skleníkového efektu

· Trávení a vypouštění metanu – zesílení skleníkového efektu na dobu roků až několika málo desítek let (část CO₂ je nahrazena metanem, což je účinnější skleníkový plyn než CO₂)

· Po této době metan transformován zpět na CO₂ – návrat k původní intenzitě skleníkového efektu

Jediný rozdíl oproti tomu, kdyby dobytek vůbec neexistoval, je tedy pouze v době, kdy je uhlík vázaný v metanu místo CO₂, protože metan je účinnější skleníkový plyn než CO₂. V tom období je možné mluvit o určitém přechodném zesílení skleníkového efektu. Množství uhlíku v tom cyklu ale dobytek nijak nemění.

Zkusme si ale něco alespoň orientačně spočítat. Světové roční emise metanu z chovu dobytka se odhadují z dostupných zdrojů na cca 100-120 milionů tun. Metan je asi 30x účinnější skleníkový plyn než CO₂, takže těch 100-120 milionů tun metanu je ekvivalentní asi 3-3,6 miliardám tun CO₂. Antropogenní produkce CO₂ je ale kolem 40 miliard tun ročně. Metan, emitovaný při chovu dobytka, tedy zesiluje skleníkový efekt na úrovni do 10 % toho, co dělá celá antropogenní produkce CO₂. Toto zvýšení je způsobené jen tím, že uhlík je v atmosféře po několik let vázán ve skleníkově účinnějším metanu a ne v méně účinném CO₂.

Důležité by také bylo podívat se, co by se stalo s biomasou, kdyby se snížily stavy dobytka. Snížilo by se její pěstování? Pak by se ale také snížilo odčerpávání CO₂ z atmosféry při fotosyntéze. Využila by se jinak? Pokud ano – jak? Dříve nebo později by došlo k jejímu spálení nebo třeba k přirozenému rozkladu – ty ale mají zase za následek produkci CO₂ nebo při anaerobních procesech produkci metanu, který se ale po čase transformuje zpět na CO₂. Uhlík, vázaný v biomase, pokud není odstraněn z uhlíkového cyklu, se tedy tak jako tak nakonec dostane zpět do atmosféry v podobě CO₂.

Tohle vše samozřejmě popisuje pouze přímý vliv chovu dobytka na intenzitu skleníkového efektu. Je ale jasné, že do celého procesu by měly být započítány i další vlivy, třeba změny ve využití půdy pro pěstování biomasy, ale tyhle úvahy už nechám povolanějším.

Shrnutí: Ale ať chceme nebo ne – žádný uhlík při chovu dobytka nevzniká a žádný nezaniká. Uhlík, který už v klimatickém systému je, se jen transformuje na méně či více účinné skleníkové plyny nebo může být nějaký čas uložen v biomase. Jediný spolehlivý a trvalý způsob, jak si poradit s přebytečným uhlíkem je ale jeho odstranění z uhlíkového cyklu a uložení někde mimo, aby z něj nemohl vznikat ani CO₂, ani metan. Tedy přesný opak toho, co teď děláme. Redukce stavů dobytka ale odstraňování přebytečného uhlíku z uhlíkového cyklu nijak neřeší. Chov dobytka pouze na čas mírně zesiluje skleníkový efekt, pokud je uhlík přechodně vázán v metanu místo CO₂. Dlouhodobý efekt redukce dobytka je tedy minimální. Pokud ale neodstraníme z atmosféry přebytečný uhlík, vždy tu budou vyšší koncentrace CO₂ nebo metanu v atmosféře, ať už stavy dobytka omezíme nebo ne.