Omezování emisí CO2 se projevuje na koncentraci peněz na kontech zainteresovaných.

A o to tady přece jde až v první řadě.

Celosvětově výroba elektřiny roste o 1-2% ročně. Elektřina z fosilních paliv stagnuje, růst zajišťuje zvyšující se podíl ostatních zdrojů. V Číně a Indii fosilní elektřina stále stoupá. Současný trend stačí k tomu, že koncentrace CO2 neakceleruje. Bez celosvětové koordinace hrozí, že bezuhlíková Evropa skončí na smetišti ekonomických dějin jako nekonkurenceschopná kvůli extrémním cenám energií. Čina už vyrábí více elektřiny na osobu než EU.

https://faktaoklimatu.cz/infografiky/elektrina-na-...

Koncentrace CO2 akceleruje, viz graf ročních nárůstů koncentrace. Jinak máte pravdu.

Nicméně, klimablbství bude pokračovat.

To, že něco nefunguje, když to dodržuje jen naprosté minimum států neznamená, že by to nemělo vliv, kdyby se to snažili dodržovat všichni.

Existuje graf, který zobrazuje absorpční charakteristiky tzv. skleníkových plynů.

https://www.stavebnictvi3000.cz/images/resized/200...

Z vlnové délky lze pomocí Planckova vyzařovacího zákona a Wienova, tzv. posunovacího zákona spočítat teplotu, jakou by musel mít zemský povrch, aby vyzařoval tepelné záření s uvedenými vlnovými délkami

Na tomto grafu vidíme, že oxid uhličitý má dvě silná absorpční okna pro tepelné záření o vlnových délkách 2,6 μm a 4,3 μm.

To odpovídá povrchovým teplotám 841 °C resp. 400 °C. Na Zemi se takové teploty nevyskytují.

Dva nevýrazné absorpční pásy má tento plyn pro vlnové délky 9,5 μm a 10,5 μm.

Absorpce těchto vln se uplatní při teplotě povrchu 32 °C a 3 °C. Tady už malý oteplovací vliv existuje.

Nejsilnějším skleníkovým plynem je vodní pára.

To nikdo nepopírá. Jenže při zvýšení teploty roste obsah vodní páry ve vzduchu (naměřeno), takže tady nejde jen o vliv samotného CO2. Ten způsobí určité oteplení, tím naroste specifická vlhkost vzduchu a tím i skleníkový efekt vodní páry. Vodní pára tak zesiluje vliv samotného CO2.

Vzhledem k tomu, že závazky se snaží dodržovat výrazná menšina zemí, je tento drahý boj za klima "ať to stojí, co to stojí" odsouzen k nezdaru.

Tak hlavně, CO2 není smrtící plyn, CO2 je krmení pro rostliny.

Když už si chceme hrát na skleníkové plyny, tak daleko větší problém je vodní pára.

Bohužel se jede nějaký pochybný konsensus.

Nikdo nezpochybňuje roli CO2 ve výživě rostlin, jenže to není jediný způsob, jak CO2 ovlivňuje svět kolem nás.

A množství vodní páry neovlivníte...

Za posledních deset tisíc let také bylo období, kdy byla teplota zhruba na dnešní úrovni a fosilní uhlík dřímal v kůře Země.

Teplota kde? Ta teplejší období nebyla globální, ale regionální.

Vědí to všichni. Poučení laici i odborníci. Jen ti, kteří o tom v EU rozhodují, jsou (nebo chtějí být) slepí a hluší.

P.S. K tomuto tématu je zajímavý článek v týdeníku Téma č.7/2026 od prof. Jana Frouza.

Osobně si myslím, že je to sebevražedná politika EU. EU leccos dělá, ale je jasné, že sama nezvládne skoro nic, i kdyby se tím ekonomicky zničila. Teď musí být řada na ostatních zemích (USA, Rusko, Čína, Indie,...). Pokud ty do toho nepůjdou, prakticky nemá smysl v tom pokračovat ani v Evropě, protože to nic nevyřeší a jen spoustu věcí v Evropě zkomplikuje.

Dosud to v Evropě nějak šlo, ale dostáváme se někam, kde už by to dál muselo být hodně "na krev". A chce Evropa cedit krev za ostatní, i když tím prakticky nic nevyřeší?

A teď mi pane Metelko vysvětlete, jak je možné, že Evropu řídí takoví vědci, kteří nedokážou pochopit ani to, že 90% z 9% je pořád jen 8,1%.

To si Evropa zvolila...

Clanek me nijak neprekvapuje. Ciste teroreticky, pokud je prirustek CO2 za rok linearni tak absolutni kocentrace je kvadraticka funkce, pokud by byl prirustek konstatni tak linearni (integral v case) atd. Zajimava je souvislost (korelace) treba s populaci nebo HDP, jejich rust je urcite vyrazna pozitivni vazba. Podle soucasnych studii se globalni populace v budoucnosti moc zvysovat nebude, ve vyspelich zemi bude spise klesat. HDP na hlavu asi neustale poroste, ale bude klesat mnoztvi CO2 na 1$ HDP, to uz se deje (lepsi, energeticky ucinejsi technologie) viz. graf Carbon intensity: CO₂ emissions per dollar of GDP, 2022. Myslim si, ze v blizke budoucnosti neprekroci produkce CO2 vyrazne 50 Gtun/rok. Zachytavani CO2 v nejakym vetsim meritku neocekavam, jsou tu i prirozene negativni vazby jako treba ukladni CO2 do sedimentu, ale o tom prilis nevim.