Klima: Pár klimaskeptických nepravd a lží o IPCC

O IPCC slyšíme a čteme spoustu nepravd, lží a nesmyslů. Většinou od lidí, kteří ani netuší, co IPCC je a jak funguje.

Nepravd a otevřených lží o IPCC z dílny klimaskeptiků bylo už víc než dost. Mlčet se k tomu nedá. Dnes okomentuji jen některé:

1. O členství v IPCC: Když někdy čtu, kteří vědci jsou nebo nejsou členy IPCC, hned je jasné, že dotyčný nemá ani páru o tom, co je IPCC. IPCC je totiž mezivládní panel, což znamená, že členy jsou jednotlivé státy, zastoupené svými vládami, nikoli fyzické osoby. I ČR je tedy členem IPCC. Státy nominují kandidáty do autorských kolektivů zpráv, volených orgánů IPCC a pověření zástupci vlád tyto zprávy ve finále schvalují.
2. O výstupech IPCC se prý hlasuje. To je lež. V IPCC se hlasuje pouze v personálních otázkách (volba předsedy nebo místopředsedů, Výboru apod.). O všem ostatním je vždy třeba se konsensuálně dohodnout. Dokud není dohoda všech, není ani výstup. Tady má vlastně každý stát právo veta. Hlasování o odborných otázkách a závěrech je nesmysl a neděje se.
3. Výzkumy IPCC: To je samo o sobě nesmyslný pojem. IPCC neprovádí žádný vlastní výzkum, pouze sestavuje tzv. metaanalýzy z informací, které již byly publikovány v odborné literatuře a jednotlivé výstupy dává do souvislostí. Je to praxe běžná i v dalších oborech. Podobně pracují třeba IPBES (Mezivládní panel pro biodiverzitu a ekosystémové služby), v medicíně Cochrane Collaboration, v ekonomii OECD Economic Outlook, v ochraně ozonové vrstvy SAP (Scientific Advisory Panel) nebo v sociálních vědách Campbell Collaboration. Tedy nic nového a nic neobvyklého v rozsáhlých oborech, kde je pro běžného člověka problém sledovat veškeré světové dění.
4. Modely IPCC: Další nesmysl. IPCC nemá a nepočítá žádní vlastní modely a ani nemůže. Nemá na to ani lidi ani počítače. Souvisí to s předchozím bodem. IPCC pouze využívá a zpracovává výstupy různých klimatických modelů z meteorologických služeb z celého světa. Existuje např. velký projekt CMIP (Coupled Model Intercomparison Project), který je hlavním zdrojem modelových výstupů pro práci IPCC. V tomto projektu je začleněno přes 100 klimatických modelů z cca 50 center ve 30 zemích.
5. IPCC prý vylučuje z procesu nepohodlné názory a klimaskeptiky. Také lež. Ve zprávách IPCC jsou uvedeny a diskutovány i názory klimaskeptiků. V poslední 6. zprávě např. Pielke, Singer, McIntyre, McKitrick, Christy, Spencer, Curry, Lindzen nebo Svensmark. Pielke, McKitrick a Christy se dokonce podíleli na Expert Review 1. části 6. zprávy IPCC. Na uvedeném odkazu se o tom můžete přesvědčit. Podmínkou, aby mohla být publikace (kniha nebo článek) diskutována a uvedena ve zprávě IPCC ovšem je, že byla recenzovaná. To je obecná podmínka pro všechny zdroje informací pro 1. část zpráv IPCC. Takže instituce jako Heartland Institute, NIPCC nebo v poslední době Clintel ve zprávách IPCC uvedeny nejsou. Nemají totiž žádné recenzované publikace a ideologické traktáty se nepočítají.
6. Práce pro IPCC je prý královsky placená. Nesmysl. Autoři zpráv dělají tu práci bez nároku na plat nebo mzdu. Jediné, co jim IPCC platí, je cestovné na společné meetingy autorů, i když i ty se v poslední době stále častěji konají on-line. Účast pověřených zástupců státu třeba na plenárních zasedáních (zpravidla 1x ročně) platí delegátům vlády jednotlivých států. Pouze vyjmenované nejchudší rozvojové státy mohou dostat od IPCC příspěvek na účast jejich zástupců.
7. Na akce IPCC prý jezdí desetitisíce klimatologů. Taky nesmysl. V IPCC je zastoupeno něco pod 200 států, ne všechny ale posílají své zástupce na jednání. Velikost delegace státu si určuje daný stát sám. Běžných plenárních zasedání se účastní zpravidla celkem 300-350 delegátů, zasedání, na kterých se schvalují zprávy většinou kolem 600 (odborníci i politici). Česká republika už dlouho drží tradici, že její delegace je jednočlenná.
8. Co tam ti „odborníci“ celé roky dělají, když pak vyplodí jen pár stran textu? Summary for Policymakers, které má jen několik desítek stran, zdaleka není celá zpráva, ale jen výtah pro politiky. Když sečteme počet stran celých zpráv, včetně jejich Technical Summary i Summary for Policymakers, celkový rozsah je kolem 10 000 stran většinou dost odborného textu. Celé texty všech dosud publikovaných zpráv jsou dostupné zde , můžete se přesvědčit. Příjemné počtení...
9. Politici si text zpráv stejně mění, jak potřebují. Taky nesmysl. Při schvalování zpráv mají právo veta nejen zástupci jednotlivých států, ale hlavně autoři těch zpráv, tedy odborníci. Pokud by někdo chtěl změnit význam nějakého tvrzení, autoři zprávy to nedovolí. Politici jsou tam jen a jen od toho, aby řekli svoje ke srozumitelnosti Summary for Policymakers. Nic víc. Ne k jejímu obsahu, ne k ostatním částem zprávy, natož aby se snažili měnit odborné závěry. A pokud jde o pořadí schvalování, nejprve vědci (a pouze vědci, bez politiků) schválí text celé zprávy a Technical Summary a teprve následně se píše a v plénu schvaluje Summary for Policymakers. Takže i to shrnutí pro politiky musí vycházet z odborných závěrů. Summary for Policymakers je tady jakési nutné zlo, protože celou zprávu ani Technical Summary by politici nečetli a pokud ano, těžko by tomu rozuměli. Takže se musí sepsat něco tak jednoduše, „aby to pochopil i politik“. Ale jak je vidět, i to je někdy nadlidský úkol.
10. Výběr autorů zpráv je netransparentní. To je další nesmysl. Především – nikdo se nemůže sám přihlásit za autora, musí být nominován vládou svého státu. Pak předloží seznam svých recenzovaných publikací a odborné CV. Autory z nich pak vybírá volený Výbor IPCC, ten je také volen na základě nominací vlád členských států a k nominaci do Výboru je opět nutné předložit seznam recenzovaných publikací a odborné CV. Volba Výboru je tajná a Výbor je volen na prvním plenárním zasedání na začátku přípravy nové zprávy, což je zpravidla brzy po zveřejnění zprávy předchozí. Navíc se na tomto zasedání volí i nový předseda a místopředsedové IPCC, protože jejich volební období je dáno délkou jednoho cyklu přípravy zprávy. Jejich volba je také tajná. Po vydání zprávy jejich volební období, stejně jako volební období Výboru, končí a musí být zvolen nový předseda, místopředsedové a nový Výbor.
11. IPCC prý nařizuje politikům, co mají dělat. Hloupost. Výstupy IPCC musí být neutrální (zejména politicky), relevantní (musejí odpovídat na otátky politiků), ale nesmějí být preskriptivní (mohou jen informovat, co se stane, když…, ale nesmějí žádné konkrétní řešení ani doporučovat). A to se dost přísně hlídá. Všechno další už je na politicích. Nebo si myslíte, že by politici připustili, aby rozhodoval někdo za ně?

Je typické, že nejvíc šíří lži o IPCC ti, kteří o jeho práci nemají ani ponětí. Je to pořád stejná písnička. IPCC se ideologicky nehodí, protože tvrdí věci, které jsou v rozporu s hloupou klimaskeptickou ideologií. Klimaskeptiky ale ani nenapadne, jestli náhodou není špatně ta jejich ideologie. To raději budou lhát, dehonestovat, dezinterpretovat. Což je ostatně jejich základní způsob práce.

Pro ty kdo by chtěli vědět něco víc o IPCC, jsou následující řádky:

IPCC (Integovernmental Panel on Climate Change) byl založen roku 1988 společně Světovou meteorologickou organizací WMO (World Meteorological Organization) a Programem OSN o životním prostředí UNEP (United Nations Environmenta Programme). Cílem IPCC je poskytnout vládám na všech úrovních vědecké informace, které mohou využít k rozvoji klimatických politik.

Základním způsobem komunikace IPCC s veřejností jsou hodnotící zprávy, vydávané nepravidelně v několikaletých intervalech. Zabývají se fyzikální podstatou změn klimatu (1. část – Physical Science Basis), dopady, adaptací a zranitelností (2. část - Impacts, Adaptation and Vulnerability) a možnostmi mitigace, tedy zmírnění problému (3. část – Mitigation of Climate Change). 4. část – Synthesis Report, jen shrnuje souvislosti mezi prvními třemi částmi zprávy. Klimatologové ovšem přispívají hlavně v první pracovní skupině, zabývající se fyzikální podstatou problému, výstupy pro další části zpracovávají odborníci z příslušných oborů (biologie, zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, hydrologie, glaciologie, energetika, ale i ekonomie a další). Je to tedy velice multidisciplinární práce, která právě hledá souvislosti mezi změnami klimatu a dalšími oblastmi života na Zemi.

V rámci každé části se sestavuje nejprve celá zpráva (obvykle tisíce stran textu), potom odborný výtah ze zprávy (Technical Summary - stovky stran textu) a nakonec souhrn pro politiky (Summary for Policymakers – desítky stran textu). Jen u Synthesis Reportu se Technical Summary nedělá.

Procedury práce IPCC jsou jasně popsány zde, kdo chce, může si to přečíst.

V současné době probíhá příprava 7. hodnotící zprávy IPCC. Na zasedání v Nairobi v roce 2023 byl zvolen nový předseda IPCC pro přípravu 7. zprávy (prof. Jim Skea z Velké Británie), místopředsedové a celý nový Výbor. Následně byli vybráni autoři jednotlivých částí zprávy. Na dalších zasedáních byly schváleny osnovy (kapitoly) 7. zprávy IPCC. V současné době probíhá psaní prvního draftu textu zprávy. S vydáním zprávy se počítá v letech 2028-2029.