V článku chýba informácia, že slnečna aktivita bola v 20 storočí najsilnejšia za posledných 5000 rokov.

A co CO2 ? Také snižuje albedo . Jen laická připomínka k velice odbornému blogu.

Ne.

O tom, že před mnoha lety tu byla teplota vyšší, než dnes, nějaké doklady jsou. Např. Grónsko a nález zmrzlého mamuta, který měl v žaludku čerstvou trávu.

Uhlíkové (Gretino) šílenství je nepochopením snahy o snížení exhalací, kde ovšem CO2 hraje zanedbatelnou roli. Kysličníky síry a jiné sloučeniny jsou skutečně doložitelně škodlivé, viz zničené lesy.

Lidská činnost má mnohem horší vliv na prostředí než onu produkci CO2 - jsou to odpady všeho druhu.

Na klima může mít vliv synergické působení mnoho dějů, které třeba ani neznáme. Vytrhávat z toho jednotlivé vlivy není moc vědecké.

také zde jsou doklady o tom, že celá kotlinka byla v jurském období lautr pod vodou. Kdejaká česká usazená hornina je toho dokladem. A přesto se najdou šílenci, kteří se zabývají mnohamiliardovou protipovodňovou prevencí

asi jim nikdo neřekl, že voda je blahodárná, a život by bez ní neexistoval

A co tohle?

https://magazin.aktualne.cz/nase-planeta-tmavne/r~.../

O tom jsem psal.

není mi jasný původ představy, že za zcela zjevnými rychlými změnami globálního klimatu prostě nemůže stát člověk

člověk od základu změnil vegetaci na celých kontinentech, celosvětově změnil sedimentární poměry, do oběhu pustil globálně měřitelné množství nejrůznějších chemikálií, téměř vyhubil doopravdy kdeco. Člověk je přinejmenším v posledních dvou stech letech zcela rozhodující geologický i biologický činitel na zemském povrchu. Ale klima změnit, to nejde?

Jako geograf to nemám příliš v oblibě, ale aktuálnímu geologickému období se začíná říkat ANTROPOCÉN. Proč asi?

Spíše než zářivý výkon Slunce, který je dostatečně stabilní, může mít vliv na klima sluneční aktivita. Je korelace mezi obdobími minimálního výskytu slunečních skvrn (Maunderovo či Daltonovo minimum...) a chladným klimatem - malé doby ledové. Jedenáctiletý cyklus skvrn je na tyto efekty zřejmě příliš krátký. Není zcela jasný mechanismus; může jít o intenzivnější dopad galaktického kosmického záření nebrzděného slunečním větrem do atmosféry, kde vytváří více kondenzačních jader oblačnosti. Tím se má zvýšit albedo a snížit teplota, jak v článku píšete. Pro vysvětlení současných změn klimatu to ale nestačí.

Variabilitu klimatu asi nedokážeme plně postihnout. Např. v době asi -8000 až -4000 let byla u nás teplota o 2-3°C vyšší než dnes, s čímž souvisí mj. vymizení původní kosodřeviny v Jeseníkách. Sahara byla tenkrát vlhčí než dnes, nebyla to poušť. Známe příčiny tohoto stavu klimatu?

Šířeji pojednáno v prezentaci

https://ife.sk/wp-content/uploads/2020/09/PRO_WWW_...

ano, to je důvod zvyšování teploty na Zemi a nikoliv kysličník uhličitý, ale to se neodvážíte napsat

Tak se podívejte na hodnoty. U těch změn albeda je to do 1 W/m2, ale současná nerovnováha v IR oblasti je kolem 3 W/m2. Kde máte zbývající 2 W/m2? Nehledě na to, že to, podle všeho, může být pozitivní zpětná vazba, vyvolaná oteplením... Důkazy nejsou, ale náznaky ano.

Tak tedy pár družic kolem země naměřilo, že na zeměkouli jde víc energie od slunce než jde od země do vesmíru aneb albedo klesá aneb země se otepluje. Příčina toho je nejasná, konstatují vědci spolu s panem Metelkou. Mají podezření na nízkou oblačnost.

Ale pro mne je podstatné stejně jako pro bláznivou Grétu, jestli za to oteplení může CO2. A jestli s tím oteplením může nějaká lidská moc něco dělat, o čemž pochybuji na rozdíl od Gréty a vědců, kteří politikům vnucují možnost "Poručíme větru dešti."

Otázka CO2 je podstatná. A velký prachy, které jsou spojeny s tím, aby vliv CO2 byl uznán. Ale na protistraně jsou také velký prachy - spojené s byznysem kolem fosilních paliv. Obě strany mají dost na to, aby si koupili potřebné vědátory.

Z těch 3 W/m2 radiační nerovnováhy tímhle vysvětlíte tak 1 W/m2. Nehledě na to, že to může být pozitivní zpětná vazba oteplování.

Dlouhodobým pozorováním místními zemědělci, kteří už bohužel nežijí, bylo zjištěno, že od 30 do 80 let minulého století byly teploty více- méně stejné ( kromě 5 válečných let, kdy došlo k mírným nárůstům průměrných teplot ). Naproti tomu kolem první světové války byly prý teploty nižší. Teprve ale až od osmdesátých let minulého století je měřen viditelný nárůst teplot pro měsíce:

9, 10, 11 - jsou teplotně zhruba na úrovni předchozích let

12, 1, 2, 3 - jsou v průměru cca o 2 - 3 stupně teplejší než tomu bylo před 70 lety

4,5 - zhruba stejné

6,7,8, - jsou v průměru cca o 2 - 3 stupně teplejší než tomu bylo před 70 lety

Meteorologové budou mít určitě přesnější měření, ale tady v Evropě byl v osmdesátých letech nastartován útlum uhelného průmyslu, který neustále pokračuje a přitom teploty pozvolna rostou. ( Takže já bych to Sluníčko ještě k ledu neodkládal ).

Prosákly informace , že klimatologové některé výsledky měření upravovali, aby tím podpořili svoje teorie, takže člověk už ani pomalu neví, čemu lze věřit a čemu ne.

Navíc vědecké publikace prý mohou zcela legálně upravovat výsledky, aby tak korigovaly zjevné chyby, ale jsou pak takové úpravy transparentní a zdokumentované ?

Prosákly informace... To je informace k ničemu. Můžete dát odkaz?

Pokud jde o ty vědecké publikace - jistě, data se kontrolují, chybná vyřazují, atd. Ale pokud je to vědecká publikace, tak důvody a postupy musejí být zdokumentované, publikace pak prochází recenzním řízením, kde to hodnotí recenzenti a nakonec je zveřejněna a tím jde vlastně pod veřejnou kontrolu.