Klima: Když si klimaskeptici pletou časová měřítka

Když se bavíte s klimaskeptiky o příčinách současných změn klimatu, vyjmenují kdeco, jen ne vliv skleníkových plynů. Často i pohyb kontinentů nebo Milankovičovy cykly. Prostě si neuvědomují nebo nechtějí uvědomit časová měřítka.

Klima se mění a vždy měnilo ve všech možných časových měřítcích, od miliard let až po desetiletí a staletí. A přispívala k tomu celá řada faktorů. Některé působí velice pomalé změny, v měřítcích milionů a miliard let, jiné naopak ty rychlé v měřítcích desetiletí nebo staletí. A právě ta časová měřítka jsou naprosto zásadní a je třeba brát je v úvahu.

Tak například nikoho asi nepřekvapí, že ve velmi dlouhodobém horizontu hrají roli geologické faktory, např. orografie a rozložení pevnin a oceánů. Rozložení a tvar oceánů ovlivňuje proudění v oceánu a tím i transport tepla od rovníku do vyšších zeměpisných šířek, horské masivy ovlivňují proudění vzduchu nad pevninou, vlastnosti povrchu zase ovlivňují způsob, jakým klimatický systém zpracovává dopadající sluneční energii. Přirozené změny těchto faktorů se ale dějí v měřítcích statisíců nebo milionů let a delších. Bylo by dost naivní domnívat se, že třeba kontinentální drift dokáže změnit rozložení pevnin a oceánů tak, že to v horizontu např. 100 let ovlivní klima nebo přímo teplotu vzduchu. Vždyť např. Evropa a Amerika se od sebe vzdalují rychlostí cca 2-4 metry za 100 let. Dokáže takový posun ovlivnit klima nebo proudění v oceánu? Odpověď je asi jasná…

Podobné je to s astronomickými faktory. Známé jsou Milankovičovy cykly. Jde o kvaziperiodické změny parametrů zemské rotace a oběžné dráhy Země kolem Slunce, jejichž vliv se navzájem kombinuje a sčítá. Každý z nich má ale svou periodu (v některých případech je těch periodicit víc). Změny sklonu zemské osy (perioda cca 41 000 let), výstřednosti dráhy Země kolem Slunce (periody cca 100 000 let a 410 000 let) a precese zemské osy (perioda cca 26 000 let). A všechny společně ovlivňují především velikost a rozložení příkonu slunečního záření během roku i na různá místa na Zemi.

Milankovičovy cykly ale už nejsou tak úplně klimatologická záležitost, jde tu především o astronomické výpočty. Klimatologie na ně ale navazuje výpočty příkonu slunečního záření. Jak se dlouhodobě mění příkon záření v době letního slunovratu na 65. stupni severní šířky, ukazuje následující graf:

Zdroj: https://www.researchgate.net/figure/Insolation-evolution-at-65-o-N-and-during-the-summer-solstice-from-200-000-years-BP_fig1_234082371

Jen připomínám, že časová osa grafu je v tisících let od současnosti. A je jasné, že v měřítku desítek nebo stovek let jsou ty změny naprosto minimální, ale v měřítku desetitisíců a statisíců let naopak dost podstatné.

A proč zrovna na 65. stupni severní šířky? Má to svůj důvod. Především oceán funguje jako stabilizátor teploty, protože voda má výrazně větší tepelnou kapacitu než pevný povrch. Každá změna příkonu záření se tedy na teplotách nad pevninou projeví výrazně více než nad oceánem. Známe to. Když fouká od moře nad pevninu, je to příjemnější než z pevniny nad moře.

Moře a oceány pokrývají většinu povrchu Země, ale neplatí to pro všechny zeměpisné šířky. Relativně největší zastoupení pevniny ve srovnání s oceánem, pomineme-li Antarktidu, je podél 65. stupně severní šířky, jak ukazuje následující obrázek:

Zdroj: https://www.av8n.com/physics/land-water-latitude.htm

Teploty vzduchu v oblasti kolem 65.stupně severní šířky budou tedy nejcitlivěji reagovat na změny příkonu slunečního záření.

Pořád jde ale evidentně o vlivy, které se mění velice pomalu, v měřítcích desetitisíciletí a delších. V těchto měřítcích klima jasně ovlivňují (má se např. za to, že jsou jednou z hlavních příčin začátků a konců ledových dob), ale v měřítku desetiletí? To je trochu podobné jako ta změna vzdálenosti Evropy od Ameriky o 2-4 metry za 100 let.

Shrnutí: Nikdo nepopírá, že tyto pomalé, dlouhodobé změny mají vliv na klima, ale zase jen v příslušně dlouhých časových měřítcích. V krátkých měřítcích řádově desetiletí žádný velký nebo měřitelný vliv nemají. Takže dávat třeba Milankovičovy cykly nebo kontinentální drift do souvislosti se změnami teploty za posledních pár desetiletí, je opravdu velmi hloupé.