No nevím, školy nemám, ale opravdu chceme návrat ke klimatu z konce 19. století? Mám za to, že ani omylem, protože končila malá doba ledová a klima se vracelo k jakémusi "normálu".

Můj laický názor je, že vracení uhlíku do oběhu je naopak žádoucí - a to i za cenu, že se tím způsobí nějaký výkyv. Příroda si s tím poradí a budoucí generace pak budou rády, že má z čeho růst zeleň. Ostatně máme na planetě velké plochy pouští, které také ovlivňují klima, více uhlíku může pomoct ke zmenšení jejich plochy.

Myslíte?

Klima podvodníci vymyslí jinou lež.

jakou lež máte na mysli?

Jsem rád, že klimatolog Ladislav Metelka to konečně píše natvrdo.

Už před 20 lety jsem psal na Neviditelném Psu články o tom, že boj proti oteplování nemá smysl, protože nefunguje. Už tehdy jsem psal, že i kdybychom přestali ze dne na den produkovat fosilní CO2, bude se setrvačností oteplovat dal ještě několik století.

Už před válkou jsem o tom mluvil s okresním hejtmanem.

Pamatuji hysterii s ozónem, teď je to životadárné CO2.

Když koukám na dokumenty o prehistorii, země už prodělala několik cyklů změny podnebí, přičemž některé byly způsobeny "obyvateli" a každá změna znamenala zánik tisiců druhů tvorů.

Díky tomu vývinu jsme tu my a nedostali jsme od Boha úkol uchránit status quo až k zániku slunce.

To nebyla hysterie, ale problém, který se začal hned řešit a tím pádem se dnes ozonová vrstva pomalu regeneruje.

Ale ten uhlík s kaustobiolitů (energetických hornin) uvolňovaný jejich spalováním, taktéž pochází původně s atmosféry.

Ano, ale stovky milionů let byl mimo uhlíkový cyklus, takže se vše adaptovalo na podmínky, kdy tento uhlík v uhlíkovém cyklu nebyl.

Před pár set miliony let se určité množství uhlíku uložilo do uhlí a ropy. Díky houbám tento proces přestal existovat. Když ho vypustíme do ovzduší, logicky se nezabuduje zpátky do uhlí a ropy, protože to dřevokazné houby nedovolí. Tudíž buď bude existovat jiný proces který ho z ovzduší odstraní a nebo tam zůstane ve zvýšené koncentraci.

Logika kterou by mělo pochopit i dítě na základní škole. Otázkou je zda a jak to řešit.

Dost uhlíku se ukládá do vápenatých schránek, které se hromadí třeba na dně moří. Způsobilo to kdysi dávno i dost dlouhou a krutou dobu ledovou. Tedy nemám nejmenší obavy z toho, že bychom jakkoliv mohli trpět nadbytkem uhlíku.

vadí mi, že se pořád řeší jen CO2 a ne vodní páry, které vypouští letadla v 10 km, kde se změní v ledové řasy a ovlivňují skleníkový efekt víc než CO2.

To se trochu mýlíte. Sice mírně zvyšují skleníkový efekt, ale také mírně snižují příkon krátkovlnného záření k povrchu.

Pro představu vzduchu - v krychličce o straně 1 cm je 10 tisíc bilionů molekul CO2, 5 milionů bilionů O2 a 20 milionů bilionů N2.

Přírodní uhlík se skládá z 98,89 % 12C, 1,11 % 13C a stop radioaktivního 14C, který vzniká v horních vrstvách atmosféry reakcí 147N (n, p)146C a rozpadá se s poločasem 5715 ± 30 let za emise elektronu. Poskytuje možnost určení stáří reliktů rostlin nebo živočichů (do 50 000 let). Četností výskytu v zemské kůře je až 17. prvkem (180 ppm). Spolu s vodíkem je základní složkou živých organismů. V přírodě existují cykly v koloběhu uhlíku v mořích a na pevnině a spojení mezi nimi je zajištěno atmosférou. V důsledku stále intenzivnější technologické činnosti lidstva exponenciálně stoupá produkce oxidu uhličitého, což může mít za následek vážné narušení rovnovážného stavu v těchto systémech (zvyšující se obsah CO2 v atmosféře může způsobit skleníkový efekt spojený se zvyšováním průměrné teploty na Zemi, změnou pH moří se ovlivní i rozpustnost některých minerálů).

Tolik Masarykova univerzita. Nějak tam není zmínka o uhlíku, který se ve formě CO2 uvolňuje při hoření fosilních paliv. Pokud se tedy některý typ uhlíku (který nevyužívají rostliny) ukládá v atmosféře, mělo by se z toho zjistit, jak to doopravdy je. Povídání o různých typech uhlíku se tu už několikrát objevilo. Jak to tedy je?

Mrkněte na můj článek o vulkanismu tady na blogu.