Je vliv zatmění Slunce vidět i na meteorologických měřeních?

12. srpna nás čeká částečné zatmění Slunce. Kolem 19:19 SELČ začne Měsíc zakývat Slunce, v maximu kolem 20:12 bude zakryto až kolem 87 % slunečního kotouče. Asi ve 20:25 ale Slunce zapadne, poslední část zatmění tedy neuvidíme.

87 % - to už je pěkně výrazné zatmění. Výraznější zatmění bylo naposledy 11.8.1999, kdy bylo z ČR zastíněno až kolem 98% slunečního kotouče a v Rakousku a Maďarsku bylo to zatmění dokonce úplné. Takové zatmění je jistě mimořádný zážitek, objeví se spousta fotografií, dojmů, zážitků. Zkusme se na to ale podívat z pohledu meteorologie. Co takové zatmění znamená z hlediska měřených meteorologických veličin? Jak se konkrétně projevilo zatmění z 11.8.1999?

Naměřená meteorologická data z 11.8.1999 z České republiky jsou samozřejmě archivována v meteorologických databázích. Co tam tedy můžeme zjistit o tom, jaký vliv mělo zatmění na meteorologické veličiny? Takové zatmění samozřejmě ovlivní především radiační charakteristiky, tedy charakteristiky záření, přicházejícího k povrchu. Tady máme znázorněno, jak se tyto hodnoty vyvíjely během zatmění Slunce 11.8.1999:

LWDN = dlouhovlnné (tepelné) záření oblohy, DIF = difuzní krátkovlnné (viditelné) záření oblohy bez slunečního disku, GLB = globální krátkovlnné (viditelné) záření oblohy i se slunečním diskem, EUV = erytemové ultrafialové záření z oblohy i se slunečním diskem. Svislé čáry = začátek, střed a konec zatmění. Data ČHMÚ, SOO Hradec Králové

Erytemové UV záření vyjadřuje to, jak je UV záření nebezpečné pro lidskou pokožku a slouží k výpočtu UV indexu. Je vidět, že zatmění výrazně ovlivnilo především krátkovlnné záření, tedy viditelné a ultrafialové. Ta totiž přicházejí ze Slunce a i když se v atmosféře částečně rozptylují, vliv zakrytí slunečního kotouče je tam jasně patrný. Intenzita globálního, difuzního a erytemového UV záření výrazně klesla na hodnoty pod 10% hodnot před začátkem zatmění. Oproti tomu dlouhovlnné záření oblohy nepochází přímo ze Slunce, je to tepelné vyzařování atmosféry a je závislé především na její teplotě. A ta se během zatmění mění jen málo a proto i pokles intenzity tohoto záření byl poměrně malý.

Změny příkonu slunečního záření během zatmění mají pochopitelně vliv i na teplotu vzduchu a půdy. I to bylo vidět během zatmění:

T 2m = teplota vzduchu ve 2 metrech, T -5 cm = teplota 5 cm pod zemí, T -10 cm = teplota 10 cm pod zemí. Svislé čáry = začátek, střed a konec zatmění. Data ČHMÚ, SOO Hradec Králové

Vliv na teplotu vzduchu je docela jasný, během zatmění došlo k ochlazení vzduchu asi o 2°C, ale projevilo se spíše jen v době kolem maximální fáze zatmění. Malý pokles teploty je vidět i v hloubce 5 cm pod zemí, ale vlivem tepelné vodivosti půdy je za maximální fází zatmění o několik desítek minut opožděn. V hloubce 10 cm ale už vliv zatmění prakticky není detekovatelný.

A co další charakteristiky?

H = relativní vlhkost vzduchu (levá osa), P = tlak vzduchu na stanici (pravá osa). Svislé čáry = začátek, střed a konec zatmění. Data ČHMÚ, SOO Hradec Králové

Výkyv na křivce relativní vlhkosti vzduchu jasně souvisí s výkyvem teploty vzduchu. Pokles teploty totiž znamenal nárůst relativní vlhkosti o cca 10-15 procentních bodů. Oproti tomu vliv na tlak vzduchu je neprůkazný.

Výrazné zatmění Slunce z 11.8.1999 mělo tedy prokazatelný vliv především na radiační veličiny a na teplotu a relativní vlhkost vzduchu. Vliv na mělké teploty půdy do cca 10 cm hloubky byl malý a za maximem zatmění opožděný a vliv na tlak vzduchu nelze z dat prokázat.

Letošní zatmění Slunce 12.8.2026 ale nebude z meteorologického hlediska tak výrazné. Jednak bude zakryta menší část slunečního kotouče, než tomu bylo v roce 1999, ale hlavně toto zatmění proběhne až těsně před západem Slunce, kdy už je Slunce nízko nad obzorem a jeho záření je silně tlumeno poměrně dlouhou trajektorií jeho průchodu atmosférou.

Přeju příznivé počasí, pokud se chystáte toto zatmění sledovat. A i když bude Slunce nízko nad obzorem, nezapomínejte na ochranu zraku. Speciální brýle seženete na hvězdárnách nebo na e-shopech. Naopak zapomeňte na sledování Slunce přímo dalekohledem bez odpovídajícího filtru, protože, jak se říká, Slunce můžete dalekohledem bez filtru v životě vidět jen 2x. Jednou levým a jednou pravým okem…