Jak se tenkrát klimaskeptici zase šeredně spletli. Jako obvykle...

Čas od času nás klimaskeptici oblaží nějakou předpovědí o tom, že oteplování skončilo nebo dokonce že se začne ochlazovat. Hojně toho bylo po roce 2008. Ale zatím se vždycky spletli. Je to už taková jejich komická tradice.

Například kolem roku 2010 tvrdili, že oteplování skončilo (Kremík, 2009) nebo že se začne ochlazovat (Svoboda, 2011). Tvrdili doslova, že „My víme už půl století, že po roce 2000 má přijít ochlazení“ (zde, Kremík 2009). Václav Klaus dokonce předvedl další kus své selektivně-ideologické slepoty, když poté, co v roce 2009 neviděl jasné oteplování (více zde), naopak v roce 2014 viděl ochlazování i tam, kde nebylo (“... očekávám, že bude pokračovat globální ochlazování“, Klaus 2014, zde).

Jak to ale celé vzniklo? Je to krásná ukázka klimaskeptického diletantství. Stačil k tomu totiž jediný rok. Rok 1998.

Co se v tom roce stalo? Rok 1998 byl globálně nezvykle teplý a přispěla k tomu i silná epizoda jevu ElNino. El Nino je kvaziperiodická oscilace teploty vody v rovníkovém Pacifiku, spojená s oscilací atmosférického proudění (Southern Oscillation) do jednoho propojeného atmosféricko-oceánického systému ENSO (El Nino/Southern Oscillation). Tento systém má periodicitu cca 3-7 let a nejvíce ovlivňuje stav atmosféry a Tichého oceánu v oblasti od Austrálie po Jižní Ameriku, i když jeho vliv je detekovatelný i jinde. Prokazatelně ale ovlivňuje i globální průměrnou teplotu. Vypadá to takhle (červeně teplá epizoda El Nino, modře studená La Nina):

Zdroj

A tak se stalo, že rok 1998 byl globálně (na tu dobu) mimořádně teplý. Ale stačí jeden takový teplotní exces v kombinaci s klimaskeptickou ideologií a neschopností klimaskeptiků korektně pracovat s daty – a máme tu teorii. Teorii, že se přestalo oteplovat nebo že se dokonce začne ochlazovat. Klimaskeptici začali totiž zkoumat, jak a zda se dále otepluje vzhledem k roku 1998. Ten se jim hodil právě proto, že byl dost teplý (nádherný cherry-picking). A došli „překvapivě“ k názoru, že se po roce 1998 neotepluje.

Jaký je to nesmysl, to si ukážeme na řadě z Berkeley Earth. Ostatní globální teplotní řady by sice daly velmi podobné výsledky, ale řada Berkeley Earth má (i pro klimaskeptiky) jednu výhodu – není produktem žádné meteorologické služby, Berkeley Earth je nezávislá nezisková organizace.

Tady je ten graf:

Výkyv v roce 1998 je tu jasně vidět. Po čase ale klimaskeptici zjistili, že rok 2008 byl naopak velmi chladný (silná chladná epizoda La Nina – viz první graf). Byl dokonce chladnější než rok 1998. Spojili si to tedy dohromady a na základě těchto dvou pečlivě vybraných roků začali tvrdit, že oteplování skončilo nebo že se dokonce bude ochlazovat, protože rok 2008 byl chladnější než rok 1998. Hodně primitivní úvaha. Ale právě proto se po roce 2008 začaly objevovat jejich teorie o konci oteplování nebo o dokonce nastávajícím ochlazování. A byli si tím obdivuhodně jistí...

Z grafu je ale jasně vidět, že když šikovně vyberete začátek a konec zpracovávané řady, můžete ovlivnit vypočítaný trend. Když vyberete začátek v hodně teplém roce a konec v chladném, jak to udělali klimaskeptici, vyjde Vám trend výrazně menší (červeně čárkovaně) než je trend celé řady (červená plná čára). Není to žádný reprezentativní výsledek, naopak je to výsledek pečlivého cherry-pickingu, cíleného výběru začátku a konce zpracovávaného období, „aby to vyšlo, jak potřebujeme“. A tím se klimaskeptici pokusili mást veřejnost. Jasný podvod.

Stačilo ale jen pár let počkat a ukázalo se, jak byli s celou jejich předpovědí ochlazování mimo. Nejen že se nezačalo ochlazovat, ale po roce 2015 jsou všechny roky výrazně teplejší než tehdy nezvykle teplý rok 1998. A otepluje se dál.

Je tu samozřejmě logická otázka – jak by vypadal trend, kdybychom vzali jiné počáteční a/nebo koncové roky? Také by indikovaly zpomalení nebo zastavení oteplování? Odpověď je v následující tabulce (byly počítány trendy za období minimálně 11 let, za kratší období to prakticky nemá smysl):

		POČÁTEČNÍ ROK
		1996	1997	1998	1999	2000
KONCOVÝ ROK	2006	+0,23
	2007	+0,22	+0,18
	2008	+0,17	+0,12	+0,12
	2009	+0,16	+0,13	+0,13	+0,20
	2010	+0,12	+0,15	+0,15	+0,22	+0,18
	2011	+0,16	+0,13	+0,13	+0,18	+0,15
	2012	+0,15	+0,12	+0,11	+0,16	+0,13
	2013	+0,14	+0,11	+0,11	+0,15	+0,12
	2014	+0,14	+0,12	+0,12	+0,15	+0,13
	2015	+0,16	+0,14	+0,15	+0,18	+0,16
	2016	+0,19	+0,18	+0,19	+0,22	+0,21
	2017	+0,20	+0,19	+0,20	+0,23	+0,22
	2018	+0,20	+0,19	+0,20	+0,22	+0,22

Normálním písmem jsou trendy, které jsou statisticky významné na 5% hladině významnosti, tučně trendy, významné na 1% hladině významnosti. A červeně jsou vyznačené trendy, které nejsou statisticky významné ani na 5% hladině významnosti. Tučně jsou tedy zvýrazněny velmi spolehlivě zjištěné trendy, červeně naopak trendy, které spolehlivé nejsou.

Pozn: statistická významnost trendu je (zjednodušeně vyjádřeno) pravděpodobnost toho, že trend, který jsme spočítali, v datech ve skutečnosti není (tedy pravděpodobnost falešně pozitivní detekce trendu). Při 5% hladině významnosti je toto riziko pod 5%, při 1% hladině pod 1%. Nejspolehlivěji zjištěné jsou tedy trendy statisticky významné na 1% hladině významnosti, naopak trendy nevýznamné na 5% hladině za spolehlivě zjištěné považovat nelze.

Z tabulky je vidět pár věcí:

• Trendy krátkých časových řad nebývají významné na 1% hladině, s rostoucí délkou řady se ale statistická významnost zlepšuje. To je pochopitelné. Čím delší řadu máme, tím spolehlivěji odhadneme její trend.
• Řady, které začínají v roce 1997 nebo 1998 a jsou dlouhé 10-13 let nedávají statisticky významné trendy (v tabulce červeně). Stejně dlouhé řady, začínající v jiných letech už ale statisticky významný trend vykazují. To je jasná známka toho, že abnormálně vysoká teplota z roku 1998, pokud je tento rok někde na začátku zpracovávaného období, výsledky silně a jednostranně ovlivňuje a takové výsledky jsou tedy nereprezentativní.
• Výběry jiných počátečních a/nebo koncových bodů neindikují žádné zpomalení nebo dokonce zastavení oteplování (kromě přirozené variability trendu), což jasně ukazuje, že klimaskeptici byli se svými teoriemi na konci 1. dekády tohoto století zcela mimo mísu.
• Ani v období 1998-2008 se oteplování nezastavilo, stále bylo detekováno mírné oteplování, i když statisticky nevýznamné.

Ano. Klimaskeptici zcela úmyslně a podvodně vybrali nereprezentativní období, jehož trendy byly silně ovlivněny anomálií v roce 1998 a částečně i opačnou anomálií v roce 2008. A z toho pak chtěli naprosto stupidně dělat nějaké obecné závěry, aby přesvědčili veřejnost o své bludné a nesmyslné představě, že se oteplování skončilo nebo že se dokonce začne ochlazovat. Ale tohle vůbec nepřekvapuje. Podvody, cherry-picking a dezinterpretace jsou totiž základem jejich práce.

Pan Vítězslav Kremlík, provozovatel webu klimaskeptik.cz, dokonce tenkrát veřejně prezentoval svou hloupost i na billboardu (a ještě se tím chlubil):

Zdroj:

On šel totiž ještě dál. Neporovnával dva konkrétní roky, ale dokonce dva konkrétní měsíce. A své závěry založil pouze na tom, že v srpnu 2012 byla (podle něj) stejná globální průměrná teplota, jako v srpnu 1997. Dva pečlivě vybrané měsíce, „aby to vyšlo“. Jenže trendy nejsou o rozdílu teplot mezi nějakými konkrétními a pečlivě vybranými měsíci. Je to o systematických dlouhodobých změnách. Pan Kremlík nám tady předvedl klimaskeptickou stupiditu v celé její kráse...

Čas jasně ukázal, jak byli klimaskeptici ve svém hodnocení a ve svých prognózách zcela mimo mísu. Včetně těch klimaskeptických jasnovidců, kteří prý už dávno věděli, „...že po roce 2000 má přijít ochlazení“. Je to jejich hodně velký trapas, ale také další ukázka toho, jak tito lidé pořád nechápou, o čem je klimatický systém.

Teď už se klimaskeptici ke svým tehdejším předpovědím ochlazování samozřejmě nehlásí a byli by moc rádi, kdyby se na ně tiše zapomnělo. Udělali si tím totiž pořádnou ostudu. Jenže to mají smůlu. Mysleli to asi dobře, ale dopadlo to jako vždycky.

Byl to úmysl nebo neschopnost? Pravděpodobně obojí. Klimaskeptici totiž pravidelně skočí na první věc, která se jim hodí a která zdánlivě zapadá do jejich ideologie. Nepřemýšlejí, neověřují, jen hloupě papouškují. A pak to takhle dopadne.

PS: Podle všeho zažijeme ve 2.polovině letošního roku a počátkem toho příštího další silnou epizodu El Nino.